Editorial: Ideologická disproporce

Jsme svědky zajímavé disproporce – zatímco trh si má se vším poradit sám, příroda si sama pomoci nesmí. V důsledku této logiky nám zastánci jedné ideologie říkají: Kdo chce zasahovat v centru Prahy, musí být socialistický troglodyt, a kdo nechce zasahovat v centru Šumavy, musí být přinejmenším bratrem socialistického troglodyta.

Jakýkoli návštěvník centra Prahy vám potvrdí, že je to naprosto úchvatné místo, které ve své celistvosti nemá téměř obdoby. Zároveň ale působí jako mrtvý skanzen – lidé se odstěhovali, obchody jsou většinou nepoužitelné (šperky či křišťál turisty v létě neochladí) a nějakých živých atrakcí je poskrovnu. 

Už dvacet let slyšíme: nechme to na trhu, protože ten si poradí nejlépe. Už dvacet let vidíme, že to nefunguje, ale kdo ví, třeba je zapotřebí čekat půlstoletí či století, protože trh zraje jako víno.

Zřejmě by bylo naivní se inspirovat státy, kde mají mnohem delší kapitalistickou tradici, ale kupodivu jim to nebrání v přemýšlení a rozhodování o tom, jak by mělo město vypadat. Proto se vymýšlejí různé akce a projekty, které mají zejména centra měst oživit tak, že se tam bude chtít turistům vracet a domácím bydlet.

V New Yorku momentálně například předělávají břeh Brooklynu (bývalé největší doky na světě) v parky, hřiště, kavárny a odpočinkové zóny. Je to přitom na místě, kde by se trh dokázal pěkně vyřádit. Proč se tak neděje? Protože každé logicky uvažující bytosti musí dojít, že města potřebují plán a strategii. A že se to s trhem nijak nevylučuje, protože to s ním nemá vůbec nic společného. Právě naopak, trh potřebuje tvůrčí prostor, a ne mrtvou zónu.

Před komunálními volbami šéf pražské ODS Boris Šťastný při jedné diskusi před udiveným publikem prohlásil, že je skandál, že při stavbě nových obytných domů není podmínkou stavba školek. Na připomínku, že si toho možná nevšiml, ale je to právě jeho ODS, kdo vládne Praze už dvacet let a nic, odpověděl, že oni za to nemohou, protože jim chybí zákon. Zákon? Opravdu musejí být na vše? Co prostě normální dohoda developerů s radnicí? Tak jako je tomu i v jiných městech?

Ne, potíž je v tom, že to nikoho nenapadlo, protože se tu o městech příliš nepřemýšlí. Proto také Královská cesta dnes připomíná spíše cestu kulisami, do kterých jsou zapasovány předražené krámy, podvádějící směnárny nebo obchody s věcmi, které si nikdo nekupuje, protože je nikdo nechce a nepotřebuje. K tématu Královské cesty najdete článek na str. 31–34 a k Šumavě na str. 13–14 a 26.

A na závěr jedna dobrá zpráva a poděkování. Respektu za poslední rok stoupla o 30 procent čtenost, a to na 112 tisíc. Podobně tomu bylo i s nárůstem prodeje, který v červnu činil téměř 35 tisíc. Vaší přízně si velice vážíme, a to tím spíše, že k ní dochází v době, která je k tisku bohužel nepříznivá. Zavazuje nás to.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery