První mléčný e-shop

Na počátku stojí česká nuda: jedno komunisty zabavené a pak v restituci vrácené hospodářství. Jenže v případě rodiny Němcových z Netína nedaleko Velkého Meziříčí jde ještě o něco navíc. Po dvou desítkách let vcelku dramatické obnovy rodového statku totiž dnes představují pozoruhodný příklad  moderního hospodaření. Nejenže zhodnotili majetek svých předků, ale po průzkumných cestách do zahraničí přijali za svou i filozofii, která mezi zdejšími farmáři není zatím vůbec běžná:  tedy ne jen „tradičně“ produkovat bazény mléka a třást se o výkupní ceny, ale snažit se je prostřednictvím vlastních výrobků na trhu i samostatně prodat. První český zemědělský e-shop rodiny Němcovýchdnes využívají tisíce lidí, navíc svým mlékem, jogurty a sýry zásobují celý kraj Vysočina a velká města, jako jsou Praha a Brno. Za ten převratný přístup a za úspěchy vlastní soběstačnosti byl také rodinný klan v roce 2008 oceněn prestižním titulem Živnostník roku.

43_stransky_R28_2011_s.jpgSám zpracovat, sám prodat

„Nechci pořád jen naříkat a vyžadovat stále další dotace. Myslím, že je daleko důležitější přizpůsobit se trhu a začít se chovat i jako obchodník. Mojí touhou je dokázat, že zrovna to moje mléko je i v tak obrovské konkurenci opravdu kvalitní a stojí za to si ho koupit,“ říká zástupce rodiny a současný šéf farmy František Němec (34). Pro takový záměr je prý ale potřeba několik věcí: jednak chovat zvířata v přírodním prostředí rozkvetlých luk a mléko na rozdíl od běžné produkce nějak výrazně nezpracovávat. „Prostě je pak kvalitnější a chutnější,“ tvrdé.

A na „vlastní“ kvalitu dbala rodina Němcových takříkajíc odjakživa: i když ve vesnici o třech stech obyvatelích představovali za první republiky zámožnější sedláky, snažili se těm menším kdykoli pomoci třeba zapůjčením tažných zvířat. „Ještě já se pamatuji, jak jsme jezdili s těmi pár koni, co nám zbyli, sousedům po záhumenkách a obdělávali jim brambory,“ říká. A i když se vyučil opravářem zemědělských strojů, sám si nikdy nepředstavoval, že skončí jako šéf rodinného podniku. „Jezdil jsem rád na traktoru a hrál fotbal,“ líčí svoje dispozice. Jinak mu v paměti utkvěla hlavně drsná doba prvních porevolučních let, kdy Němcovi zrestituovali svých dvanáct hektarů a pustili se do podnikání. Jeho otec – také František – si půjčil u banky dva a půl milionu korun a začal budovat na zahradě nový kravín. „To byla ale úplná šílenost, měli jsme je totiž splatit ve výhledu několika málo let a přitom jsme stáli někde na začátku,“ vypráví Němec.

Ale ta „šílenost“ vyšla: rodina zvládla splácet měsíčně šibeničních devadesát tisíc korun a ještě jim zůstaly peníze k životu a pomalému rozvoji farmy. Nicméněnebylo zdaleka vyhráno: během let ceny mléka padaly či rostly jak na houpačce a bez státních dotací by celé podnikání šlo ke dnu. Novou inspirací,jak se neutopit v neustálých existenčních starostech a nezabřednout do monotónní „producentské“ machy,se stal vstup do Evropské unie. Františku Němcovi tehdy totiž došlo, že s běžnou sedláckou výbavou „dřiny a tvrdohlavosti“ nemusí do budoucna uspět. A vyrazil do náhle otevřeného světa: v rámci „kolegiality“ začal objíždět farmy od Rakouska až po Francii a snažil se vypozorovat nové přístupy v oboru. A s těmito dojmy pak začal navštěvovat manažerské kurzy. „Chtěl jsem se prostě naučit, jak se stát dobrým obchodníkem,“ vysvětluje.

V té době – v roce 2005 – už Němcovi obhospodařovali zhruba 150 hektarů a chovali přes stovku krav s roční produkcí čtyř set tisíc litrů mléka. Všechnu produkci ale dodávali mlékárně v Hlinsku, to se František Němec rozhodl změnit: v roce 2007 si postavil v přízemí domku malou mlékárnu, nakoupil sedm chladírenských aut a začal vyrábět a do obchodů dodávat mléko, sýry a jogurty pod vlastní značkou. O dva roky později pak zřídil zmíněný e-shop, a to tak úspěšně, že ho v současnosti týdně navštěvují stovky zákazníků, kterým pak vybrané zásilky sami dováží. K tomu potom během času přibyly i tři vlastní obchody v Praze. Dnes tak farmář Němec dokáže zpracovat a sám prodat víc než osmdesát procent vlastní produkce. „Žijeme ve výjimečné době, nic zlého se nám neděje a užíváme si blahobytu. Toho bychom si měli vážit a nějak smysluplně využít,“ říká František Němec.