Desítky tisíc studentů tento měsíc maturují, a ačkoli se k ústní zkoušce, která letos oproti zvyklostem předchází zkoušku písemnou, jistě oblečou svátečně, vážnost maturit je přesto ohrožena. Právě „navrácení prestiže maturitě“ byl přitom jeden z důvodů, kterým zastánci státních maturit argumentovali pro jejich zavedení. Projekt se připravoval víc než deset let a spolykal přes půl miliardy korun. Stovky milionů má navíc stát každoroční provoz.
Úmysl navrácení prestiže se ale zvrhl v pravý opak. Většina studentů, bezmála devadesát procent z nich, si totiž vybrala lehčí verzi státní maturity. Ta přitom vznikla hlavně proto, aby ze hry o maturitní vysvědčení úplně nevypadly děti, které dělají maturitní obory na některých učilištích a odborných školách. Je jasné, že složením téhle „nouzové“ verze se gymnazista opravdu pyšnit nemůže. Jak vyzkoušela některá média, zvládne ji i průměrný žák deváté třídy.
Studenti se chovali racionálně. Proč se zbytečně učit a riskovat neúspěch, když je nakonec úplně jedno, kterou variantu složím? Vysoké školy uznávají lehkou i obtížnou maturitu. A ani další vize tvůrců státních maturit, že „nahradí přijímací zkoušky na vysoké školy“, nevyšla. V tomto ohledu totiž úplně zaspali. Před pár lety snad ještě měli šanci akademiky přesvědčit, že jim…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
