Univerzální robot

V příštích několika desetiletích se servisní roboti nejspíš stanou nepostradatelnými pomocníky. Mohou třeba uklidit po velkém festivalu, vyčistit v noci silnice, v nemocnicích vytřít podlahy a zalít květiny. Někteří z nich nás možná budou provázet po muzeích.

Každý takový robot by dnes musel být pro svůj úkol specificky naprogramován. Říci stroji, co má dělat a v jakém prostředí, a naučit ho rozeznávat objekty, je přitom nesmírně složité. Ale co kdyby vznikl univerzální robot, schopný si informace pro konkrétní úkol teprve osvojit? A kdyby si roboti mohli své „zkušenosti“ vyměňovat podobně, jako to dělají lidé se znalostmi na Wikipedii? Na takovém systému již delší dobu pracuje tým vědců ze šesti evropských univerzit. Říkají mu RoboEarth.

Představme si servisního robota někde v kancelářské budově. Aby mohl udržovat pořádek, musí „vědět“, co má dělat. Někdo mu musí říci, jak vypadají prostory, ve kterých se bude pohybovat, jakým způsobem má uklízet, jak ověřit, zda uklidil celý prostor, jak má rozeznat překážky, které květiny a jak zalévat. Pokud by se ale podařilo vyvinout funkční systém RoboEarth, univerzální robot by se připojil k databázi, stáhl si mapy jednotlivých podlaží a instrukce a těmi by se řídil. Zpětně by do databáze dodával informace o různých změnách, o překážkách a podobně. Četa servisních robotů by se pak velmi rychle naučila, co už jeden z nich…