0:00
0:00
Politika20. 3. 20117 minut

Aspoň malou změnu

Krize v Bahrajnu ukazuje, že podstatně důležitější Saúdské Arábii ujíždějí nervy

Astronaut

Arabské státy poslední dobou produkují jeden diplomatický rébus za druhým, tedy minimálně pro diplomaty západních států. Jak se například zachovat v situaci, kdy evidentně prodemokratické protesty v jedné zemi násilně potlačí invaze států, které Západ řadí mezi své hlavní spojence na Blízkém východě? Odsoudit je, nebo raději mlčet? Tato situace se teď děje kolem Bahrajnu. Země, kterou by patrně velká většina Evropanů hledala na mapě jen s velkými obtížemi, na sebe teď kromě Libye (a samozřejmě Japonska) soustřeďuje hlavní pozornost světových médií.

↓ INZERCE

Minulý týden na tento malý ostrov vjela po dlouhém mostě spojujícím ho s pevninou kolona dvou tisíc vojáků ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, aby potlačila pokojné pouliční protesty a udržela tamní královskou rodinu u moci. Během středečních střetů zemřelo pět lidí. Podle svědků vojáci se zamaskovanými obličeji vytáhli na neozbrojené demonstranty s tanky a vrtulníky a touto těžkou technikou zaútočili na nemocniční komplex v centru města, který se stal hlavním sídlem opozice. Před západními médii to šéfové operace vysvětlovali, že nemocnice se zmocnili teroristé a že je potřeba ji osvobodit.

Tento zjevný nesmysl (alespoň podle zpravodaje deníku The New York Times) zakrýval nervozitu, v níž Bahrajn poslední týdny žije. Totalitně vládnoucí král – sunnitský Arab – čelí opozici z řad šíitské většiny obyvatelstva tohoto…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články