Obamův vstřícný postoj k Íránu byl prospěšný, přestože Teherán zbrojí dál


Situace okolo íránského jaderného programu došla do stadia, o němž snili všichni kritici americké dominance světu. Washington přestal hrát vůči Teheránu v posledním roce roli světového policajta a mohl se naopak přetrhnout, aby ukázal vlídnou tvář. Nabízel dialog, nevyjadřoval se k vnitřním záležitostem země, dokonce se zdržel hlasité kritiky brutálního potlačení protestů íránské opozice. Američané zkrátka vysílali ajatolláhům všechny možné signály, že spolupráce ve sporné jaderné otázce znamená akceptování současného režimu a uznání významu Íránu.
Nyní už je ale jasné, že snaha vlády Baracka Obamy vyšla naprázdno a íránský jaderný program pokračuje nerušeně dál. Američané tedy v posledních týdnech svůj přístup mění. Místo potřásání rukou mluví o tvrdých cílených sankcích a hrozbě přeměny iránské teokracie ve vojenskou diktaturu.
Krize kolem Íránu se tak stává příležitostí vyzkoušet možnosti „nového“ multipolárního světa, v němž spoluodpovědnost za řešení nesou vedle Spojených států i další významní hráči, mimo jiné Evropa, Rusko a Čína. Situace je přehledná, a kdo se nyní nezapojí do tlaku na Teherán, nese nutně svůj díl odpovědnosti za hrozící nový konflikt na Blízkém východě.
Chvíle pravdy
Vstřícný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu