Většina z nás si dodnes pamatuje probdělé noci pod peřinou s knihou pohádek a bajek bratří Grimmů. Zpětně však tyto poměrně brutální příběhy, které končily dobře až zásahem nějaké vyšší moci anebo dobrosrdečného či vychytralého zvířete, hodnotíme jako ukázkovou školu boje dobra se zlem. Ticho hrocha je v mnohém připomíná, a to především schematicky. Jde o soubor pětadvaceti krátkých úderných a ilustrovaných příběhů, ve kterých na rozdíl od populárního komiksu jednotlivým aktérům chybějí bubliny u pusy. Během ročního pobytu je v jednom ze sirotčinců ve Středoafrické republice na svých hodinách zeměpisu sesbírala a z francouzštiny přeložila Terezie Böhmová, sestra ilustrátora knihy, absolventa pražské AVU Davida Böhma.
V klasické pohádce zpravidla dobro vítězí nad zlem, u převyprávěných afrických pohádek to ale vždy neplatí: dívka, jež neuposlechne rady rodičů a mermomocí se chce vdát za muže, který se jí líbí, je jím nakonec málem snědena. Žena, která porodí holčičku a na příkaz svého muže ji nedá zabít, ale schová ji v lese a každý den jí nosí jídlo, o ni nakonec přijde – otec totiž svou dceru vyláká nápodobou matčina hlasu a zabije ji. Neposlušné dívce, která neustále utíká z domova tančit k nočním ohňům a tamtamům, zase jakási kolemjdoucí žena nasadí hrb…
Přestože základem těchto pohádek, které v jistém smyslu přerůstají do mytologického či alegorického…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
