Češi teplem posedlí

Proč se vyplatí ztlumit radiátory

„My jsme tady na rozdíl od vás celý den, tak snad máme právo se trochu ohřát,“ zlobí se asi padesátiletá prodavačka v bílém tričku za pultem pekařství na rohu Staroměstského náměstí. Venku je skoro minus deset stupňů, zato uvnitř v obchodě vzduch sálá téměř tropickým horkem. „Tady se to nedá vydržet, to je o zápal plic,“ říká zkraje fronty žena v beranici a pádí raději zpátky do mrazu. Podobnou situaci zažil určitě každý: vystát si v českém obchodě či na úřadě frontu zachumlaný ve svetru a teplé bundě není rozhodně nic příjemného. Jenže nejde ani tak o zpocená záda jako o to, že spotřeba energie na výrobu tepla v českých obchodech, úřadech či domácnostech tvoří čtvrtinu naší celkové spotřeby. Český zvyk roztápět radiátory, až se v místnostech pomalu nedá vydržet bez současně otevřených oken, navíc vystavuje naše tělo nemocem a hlavně – stojí nás velké peníze.

Otázka tudíž je, kde se tu takový zvyk vlastně vzal. Vždyť v porovnání s našimi sousedy neprožíváme výrazně krutější zimu, přesto je naše spotřeba energií vydávaných na teplo největší v Evropské unii. Třeba obyvatelé Německa vytápějí své příbytky tradičně o několik stupňů méně a z prováděných průzkumů vyplývá, že šetří, jak můžou. Podle údajů německého statistického úřadu klesla během prvních sedmi let současné dekády…