Nový zvon

Sobota ráno. Vstávám kolem sedmé. Manželka a obě naše děti se už také probudily. Jediné, na co jsem schopen myslet, je první doušek kávy. Spal jsem pět hodin. Pořadí je dané: kávovar, sprcha, holení, káva. Děti s manželkou už pobíhají po bytě.

Moc je nevnímám, myslím na to, co musím ještě udělat. Rychle do obchodu koupit balíky nealkoholických nápojů. U pokladny pro jistotu beru baterky do mikrofonů. Na zpáteční cestě vidím, že před naší farou stojí auto. Tuším, kdo to je. Nechal jsem prozíravě dveře pootevřené. Starosta tak může nakládat ozvučení. Zdravíme se a vzájemně se informujeme, co je třeba ještě udělat. Zbývá jedna a půl hodiny do začátku slavnosti instalace nového zvonu. Je kolem osmé a fara se začíná plnit lidmi.

Odcházím do kostela připravit ozvučení. Jsou tam už naši dva sboroví mládežníci, jeden přebírá starost o ozvučení, s druhým nacvičuji mluvu do mikrofonu. Za chvíli bude číst z Bible před plným kostelem, tak ať to klapne. Mezitím přijeli zvonaři, probíráme technické záležitosti. Zvon je pořád v kostele, je potřeba jej přemístit před kostel. Kolem deváté se to podaří.

Opět odcházím do kostela – vyzkoušet mikrofon s druhým předčítačem. Vše vychází. S moderátorem Františkem dolaďujeme poslední detaily slavnosti a před kostelem již vítám první hosty. Dostávají instrukce, kde a kdy vystoupí. Spěchám na faru, pohoštění je již připraveno. „Kdo to jenom sní?“ bleskne mi hlavou. S dalšími mládežníky ještě rychle procvičíme liturgický zpěv, a s talárem v ruce běžím zpátky ke kostelu. Minu svou ženu, něco mi říká, ale moc to nevnímám. Před kostelem se mezitím shromáždil velký zástup lidí a další přichází ze všech stran. Do začátku zbývá deset minut. Netuším, kde jsou naše děti, snad s manželkou nebo s babičkou, která také dorazila, někde jsem je zaslechl zakřičet. Zvon je nazdoben. Jeřáb přichystán, zvonaři jsou ve věži, zástupy okolo, mikrofon u zvonu snad bude fungovat, před hodinou ještě šel, rychlá zkouška, podzimní slunce bodá do očí.

Je pět minut po půl desáté, zahajuji liturgicky a trochu nejistě slavnost. Vše probíhá podle plánu, zvon za chvíli stoupá nahoru. Následuje bohoslužba, kostel je plný, nevnímám moc čas, jen na chvíli, kdy mi už při druhém pozdravu hosta přišla dohodnutá SMS od zvonařů, že zvon je připraven. Rychlá odpověď pod kostelní lavicí, že jsme teprve ve čtvrtině. Zpěv, kázání, poděkování moderátora, konec bohoslužby, lidé se valí z kostela za zvuku jednoho starého a jednoho nového zvonu. Nadšení před kostelem. Náhodně prohodím pár slov s lidmi. Velká část se přesunuje k pohoštění na faře, ta je vzápětí plná i s přilehlou zahradou. Čas běží mimo mě, vyřizuji pozdravy, prosby, zahajuji rozhovor, vzápětí ho opouštím, abych o kus dál zahájil jiný. Slyším zvuk motoru. Jeřáb s obtížemi odjíždí, s dalšími se pokoušíme o chabou navigaci.
Blíží se poledne. Fara se pomalu vylidňuje. Začínám v duchu pomalu hodnotit končící slavnost. Ještě pár slov se starostou a posledními hosty. Je kolem jedné. Zůstali jsme sami s rodinou, jdeme se s dětmi v klidu a sami podívat do věže kostela na zvony. Zavládlo sobotní odpolední ticho. Jen na chvíli. V půl třetí přichází opět sborová mládež a přátelé. Blíží se čas dohodnutého paintballu. Před třetí odjíždíme na bitevní pole. Jde sice jen o dvě hodiny, ale boj nám dává fyzicky zabrat. Jinak jsme však nadšeni. Skvělý zážitek. Pozdní odpolední slunce oslňuje, když se vracíme zpátky. Ještě pár slov, co podnikneme do zimy, snad výlet, snad florbal v místní sokolovně. S některými se loučím jen na chvíli, uvidíme se ještě večer na pravidelné schůzce mládeže, a už se vracím domů.

Je před šestou večer. Slunce pozvolna zapadá. Rychlá večeře. Koupání dětí. Zasedám k počítači, připravuji výklad části Markova evangelia na večerní setkání mládeže, usínám nad nedokončeným dílem v křesle. Je kolem půl osmé, trochu zblblý únavou vítám první mládežníky. Večerní setkání se ovšem povedlo, před dvanáctou se loučíme. Manželka jde spát. U počítače rychle dodělávám nedělní bohoslužby. Ještě že to mám předem připravené. Přesně ve dvě hodiny ráno v neděli jdu spát. Za pár hodin začíná bohoslužba, tak ať jsem trochu čerstvý.

DAVID SEDLÁČEK,
evangelický farář v Krouně