Skoro hudba, skoro řeč

Originalitou přístupu a naprostou melodickou suverenitou okouzlili manželé Bára a Jan Kratochvílovi na předloňském debutu Fonók tuzemské publikum. Hudební kritika se srotila v jeden nadšený fanklub, který oceňoval jejich udělej-si-sám přístup k nahrávání se zázemím v kuchyni panelového bytu i schopnost vdechnout život nejprimitivnějším výrazovým prostředkům.

O 150 koncertů odehraných po celé Evropě později vydává duo Dva druhé regulérní album jménem Hu (na jaře mu předcházela kompilace skladeb pro divadlo a film Kollektt8, kterou poskytují ke stáhnutí zdarma). Pokud debutu sami vetkli záhlaví „folklor neexistujících národů“, Hu, jehož třináct písní je opět nazpíváno ve smyšlených jazycích, nese přídomek „pop z neexistujících rádií“. Jak je vidno, Dva se stále drží pátrání po možném – ale neskutečném –, byť se tentokrát pouští do zákoutí více syntetických nálad.

Slyšel jsem dobře?

„Čečův most,“ luští skupina cizinek ze seznamu zastávek v jedné pražské tramvaji. Běžná situace nabitá jak bezradností, tak snahou zorientovat se a chutí komunikovat, do níž se dokáže vžít každý turista. Především z této zkušenosti vychází tvůrčí metoda Dvou, kteří kdysi během svatební cesty po Litvě a Lotyšsku fascinovaně naslouchali tamním jazykům. Sice jim nerozuměli, ale toužili se do nich vcítit. Výsledkem se stala lingvistická koláž, která připomíná pobyt v odbavovací hale tranzitního…