Jiná tvář

Je to náhoda, že se ty dvě události sešly v jeden čas? Novým ochráncem lidských práv byl sněmovnou zvolen někdejší soudce Ústavního soudu Pavel Varvařovský a pražský vrchní soud v kárném řízení svlékl z taláru místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru za nevhodné, politikům nahrávající jednání v korupčním případu Jiřího Čunka. Pikantní je, že oba muže přivedl v devadesátých letech do nejvyšších pater soudních institucí Otakar Motejl. Jeden prokázal velký nadhled, druhý selhal. Jestli obě rozhodnutí představují narovnání české cesty ke spravedlnosti, se ještě ukáže, minimálně proto, že Kučera se odvolal. Navíc musí následovat další kroky. Až ty nás zbaví vlivu justiční mafie, k níž místopředseda Nejvyššího soudu patřil.

Dva nápady ombudsmana

Na angažmá Pavla Varvařovského v Ústavním soudu si příliš lidí nepamatuje. Jak už napsalo několik komentátorů, asi jeho nejznámějšími a nejdůležitějšími verdikty byly ty, které nakonec vedly ke zřízení Nejvyššího správního soudu. Laikům to mnoho neřekne, přitom správní soud je pro jejich životy poměrně klíčový. Tento soud je ve své podstatě hlavním arbitrem v obyčejných problémech, které nám mohou velmi znepříjemňovat náš běžný život – od neoprávněného propuštění ze zaměstnání přes ničení krajiny až po zákaz fašizující Dělnické strany.

Varvařovského zásluhy na vzniku Nejvyššího správního soudu naznačují, že by jeho volba ombudsmanem mohla být velmi prozíravým rozhodnutím. Už jako soudce měl…