Před dvěma lety si Peter Noever v Praze stěžoval, že Vídeň je provinční město s buržoazní mentalitou, kde se nedá udělat nic nového. Teď svému městu Noever jako šéf tamního Rakouského muzea užitého a současného umění ukázal, jak si ono novátorství představuje: uspořádal letní výstavu severokorejské propagandistické malby, kterou si vypůjčil z Pchjong-jangu, a Rakušané jsou z toho skutečně perplex. Nepobuřuje je přitom ani tak obsah maleb, na kterých jsou v té nejhorší socrealistické tradici vypodobněni diktátoři Kim Ir-sen s Kim Čong-ilem velebení svým týraným národem. Ale především to, že Noever nepovažoval za nutné k malbám podat jakýkoli výklad o skutečné povaze severokorejského režimu.
Expozice s názvem Květiny pro Kim Ir-sena je tak dalším příspěvkem do nekonečné debaty o umění. Máme ho vnímat jen jako čistý umělecký akt a nenechávat se rozptylovat jeho ideologií či pozadím jeho vzniku? V tom případě se musíme se severokorejskou, technicky bravurně zvládnutou malbou smířit stejně snadno, jak se leckdo vyrovnává s nacistickými filmy Leny Riefenstahlové, bolševickými snímky Sergeje Ejzenštejna nebo stalinistickými eposy Vítězslava Nezvala, abychom nelovili jen v cizích vodách. Jenže takhle jednoduše se to brát nedá.
Kontroverze kolem vystavování obrazů oslavujících zločinecký režim ostatně před sedmi lety vyvolala i velká expozice v pražské Galerii Rudolfinum, která se zaměřila na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu