Mezi námi autisty

Ministr financí Eduard Janota se patrně po minulém týdnu zase o něco víc těší, až bude bývalý ministr. Může za to reakce lídra ODS Petra Nečase, který Janotovi skrz média pěkně po topolánkovsku vynadal za jeho vystupování na poslední schůzce s evropskými šéfy financí. Janota si totiž „dovolil“ v čase rekordních, těžko zvládnutelných rozpočtových schodků spolu se svými evropskými kolegy souhlasit s tím, aby se v Bruselu mohly připomínkovat národní rozpočty, a to v čase jejich sestavování.

Podle Nečase Janota zaprodal rozpočtovou suverenitu státu a jednal bez politického mandátu. Když se pak o dva dny později oba muži sešli, Nečas vzal svá slova zpět. Byl to, jak sdělil, „takový varovný výkřik“ a teď už je „všechno v pořádku“.

Jak tomu rozumět

Každopádně Petr Nečas překvapil. Politik, jehož souběh událostí nečekaně postavil do čela ODS a ještě nečekaněji z něho udělal vážného aspiranta na křeslo českého premiéra, se zatím zapsal jako vyjednavač, který, a to na české politické scéně není železným pravidlem, napřed myslí, a pak mluví. Stačilo však, aby se spojily dva pojmy – Brusel plus rozpočet – a z kliďase libujícího si ve faktech začala sálat čistá ideologie. Když jej pak Janota mimo dosah kamer seznámil s detaily, Nečas se rychle uklidnil.

Teď k vlastnímu „výkřiku“. Zaprvé – jaká vláda bez mandátu? Mandát každé vlády se odvíjí od…