Od té doby si dávám pozor. Řidičák je pro mě důležitý, potřebuji ho i kvůli práci,“ popisuje zkušenost s přičítáním bodů za dopravní přestupek čtyřicetiletá Ivana Krausová z Prahy. Loni dostala dva trestné body za překročení rychlosti a podle úředních statistik patří k 88 procentům zdejších řidičů, kteří po této zkušenosti na silnicích zpozorní a minimálně rok „nebodují“. Tedy jinak řečeno dodržují předpisy a pravidla provozu. V České republice má skoro 6,4 milionu lidí řidičský průkaz. Desetina z nich získala za čtyři roky existence bodového systému nějaký trestný bod. Takže pokud citované statistiky nelžou, začalo tu v poslední době více než půl milionu lidí řídit zodpovědněji. Tato čerstvě publikovaná data lze brát jako odpověď na donedávna usilovně přetřásanou otázku, zda zavedení bodového systému v trestání českých řidičů bylo, či nebylo dobrou věcí.
Druhý po padesátce
Přijetí zákona o trestném odebírání bodů vyvolalo v Česku svého času úplnou bouři. Proti normě se postavila část motoristické veřejnosti, které se do čela postavili někteří šoféři z politické elity – poslanci a senátoři. Zákonu se vyčítalo, že „šikanuje řidiče“, že trestá příliš tvrdě a navíc za maličkosti. Odpůrci dokonce tvrdili, že bodové hodnocení řidičů nebude mít na zlepšení situace v divokém českém provozu žádný vliv. To vše v době, kdy ještě nebyly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu