Ve vesničce Krasnodarskoje v malebném altajském kraji se pár ruských rodin rozhodlo, že zbaví dětské domovy většiny chovanců. Baranovi si vzali devět děcek, Černiševovi zatím pět, ale uvažují o dalších. Po skandálech s obyvateli Spojených států, kteří si adopcemi ruských dětí dost zavařili, a hlavně zavařili do USA exportovaným dětem, to zní jako pohádka o dobrotivé ruské duši a zlém Američanovi.
Osmiletý Arťom Saveljov nebyl prvním ruským děckem, které se američtí rodiče rozhodli adoptovat. Ročně je do USA vyvezeno kolem 1500 chovanců ruských dětských domovů. Jsou přesazeni do zcela jiného prostředí, učí je jiným mravům i řeči. Není divu, že to v mnoha případech skřípe. Několika americkým rodičům se situace vymkla z rukou - ruské děti utýrali k smrti. Statistika je neúprosná, v posledních letech v USA zavraždili každý rok jedno z Ruska dovezené dítě.
Arťom měl štěstí. Maminka ho "jen“ vrátila. Posadila ho samotného a vyděšeného do letadla a do kapsičky mu strčila dopis, ve kterém se ho zříká. Prý byl nezvladatelný. No… při adopci jakéhokoli dítěte z jiného kulturního prostředí, ať už ruského, romského, etiopského či afghánského, je třeba počítat s těžkostmi. Kreml 20. května adopce dětí do zahraničí zarazil. Dokud se nevyjasní, jak práva ruských dětí v cizině zajistit i poté, co se z Ivánků a Nataš stanou Georgeové a Jane, nemělo by se s jejich osudy hazardovat.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
