Zemřel ochránce. Co bude dál?

Kancelář veřejného ochránce práv přišla o svoje eso v rukávu. Jeho oblíbený a všemi respektovaný šéf mohl totiž i přes prázdné ruce bez pravomocí prosadit na úřadech celou řadu změn. Po smrti Otakara Motejla se ovšem ukazuje, že orientace na jednu osobu činí instituci velmi křehkou a zranitelnou. Jak rychle si první ombudsman dokázal před deseti lety ve společnosti vybudovat svou silnou pozici, tak rychle se může jeho úřad se stovkou zaměstnanců ponořit do bezvýznamnosti. Zažijeme konec ombudsmana v Čechách?

Zbraní jsou média

Mladá dívka v pasťáku otěhotněla a vedení výchovného ústavu ji navzdory jejímu přání dítě porodit donutilo k potratu. Ačkoli ombudsman Otakar Motejl život nenarozeného dítěte už zachránit nemohl, dosáhl vydání ministerského pokynu, aby ústavy příště hledaly možnosti, jak dívkám v takové situaci umožnit žít v zařízení i s dítětem. Případ z roku 2002 přesně popisuje představu Otakara Motejla o roli ombudsmana v české společnosti - pomoci jednomu a nastavit systém tak, aby se do takového problému už nikdo nedostal. A přesně to dělá kancelář ombudsmana už deset let. Na základě případu 24letého vězně Františka Stojkoviče, který zemřel v cele a vězeňská služba odmítala rodičům sdělit příčinu úmrtí, sněmovna na podnět ombudsmana přijala změnu zákona o přístupu příbuzných ke zdravotnické dokumentaci.

Nový zákon svou interpretací pomohl…