Precizní kouzla na Hradě

Vyprávěl o tom, že nemaluje štětcem, ale svíčkou a bublinami, že bydlí ve čtyřech městech, Berlíně, Praze, Madridu a Riu a že v každém bytě má stejné věci na sebe, aby s sebou na cestách nemusel tahat kufr. Po něm přišel pro odlehčení na řadu hadí muž, ale klidně mohli vystupovat spolu: oba dělají kousky, které se jen tak nevidí. V talk show Jana Krause

Uvolněte se, prosím

vypadal

Jiří Georg Dokoupil

(1954) jako nějaká kuriozita, výtvarný exot, který se svými kouzly a čarami nejdřív proslavil ve světě, a teď to dotáhl až k výstavě na Pražském hradě. Kus pravdy na tom je, ale tento pohled je přece jen až příliš zkreslený.

Klobouk dolů
Dokoupil po světě vystavuje v prestižních galeriích, účastní se velkých veletrhů, sběratelé cenu jeho děl tlačí k úctyhodným sumám. K této pozici mu nedopomohla jenom jeho pověstná zarputilost, s jakou se vrhá do dalších a dalších výtvarných experimentů, ale paradoxně hlavně jeho nelehká startovní pozice: jako čtrnáctiletý s rodiči emigroval z rodného Krnova do západního Německa a v následujících letech se musel v novém neznámém jazykovém prostředí prosazovat mnohem důrazněji než jeho kolegové.

Nejdříve to tak vůbec nevypadalo, ale Dokoupil na přelomu 70. a 80. let vsadil na správnou kartu. V době vrcholící nenávisti konceptualistů k malbě, v čase, kdy být progresivní znamenalo…