Nejisté časy
Nevěřícně zjišťujeme, že menší islandská sopka nevyslovitelného jména dokázala zastavit letecký provoz nad větší částí Evropy. Přichází po klidném 20. století rozkolísané období plné povodní a sopečných erupcí? Byla by to zatěžkávací zkouška pro současný model společnosti, který vznikl ve „šťastnějších“ časech.
Islandská sopka Eyjafjallajökull o sobě dala vědět už 20. března, větší pozornost však vzbudila až 14. dubna, kdy se mrak sopečného popela začal šířit nad Evropou. Média referovala o erupci zpočátku poměrně katastroficky, po ukončení první, a doufejme hlavní, erupce spíš optimisticky. Pravda je někde uprostřed. Erupce byla spíš menší, a pokud by od Islandu nevály k Evropě silné větry, asi bychom ji zaznamenali jen jako turistickou kuriozitu. Jedna z nejpřekvapivějších zpráv byla, že na letišti v nedalekém Reykjavíku nedošlo k přerušení leteckého provozu!
Sopka Eyjafjallajökull je součástí mnohem většího vulkanického systému centrální sopky Katla. Islandské vulkány často leží na desítky kilometrů dlouhých liniích nebo na systému zlomů vycházejících z hlavního kráteru. Sopečné napětí se může vybít v jedné erupci nebo v sérii menších výbuchů, které na Islandu bývají obvykle uspořádány jako ohnivé čáry procházející krajinou.
K erupci většinou dochází proto, že po rozevírající se zlomové linii stoupá žhavá láva a v hloubce dvou až šesti kilometrů vytváří horký magmatický krb. Uvolňuje přitom rozpuštěné plyny, takže v krbu narůstá napětí. Na Islandu se země poměrně často prohřívá až na povrch, kde začíná tát ledovec. Uvolněná voda pak sestupuje do velkých hloubek, setkává se s magmatem a přetopený kotel sopky exploduje.
Každá exploze je však jiná. Často se stává, že drobné …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
