Evropané na pohřbu

Donedávna seděl v Bruselu speciální komisař pro komunikaci s veřejností, neboť Unie má dlouhodobý problém, že k ní nemají Evropané emociální vazbu. Švédka Margot Wallströmová se snažila tuto vazbu vytvořit, ovšem s malým úspěchem – i proto, že emociální náklonnost vytváří nejlépe sám život ,a nikoli úřednické koncepce, jak se o Evropě správně bavit. Teď život jednu takovou příležitost přinesl, jenže politici z Bruselu ji zcela nepochopitelně zahodili. Na pohřbu Lecha Kaczyńského předminulou neděli zely prázdnotou všechny židle pro politiky ze starých členských zemí. Jako jediný nejvyšší zástupce státu západně od Polska se dostavil německý prezident Horst Köhler.

Dobře: nad Evropou se vznášel prach z islandské sopky, který na několik dní uzemnil leteckou dopravu, a faktem také je, že z Lisabonu do Krakova je to 3300 kilometrů, tedy dva dny cesty autem a ještě víc vlakem. Proč ale na pohřeb nedorazili zástupci Belgie či Nizozemska, kteří by po německých dálnicích s majáčkem, případně vojenským vrtulníkem jako Köhler obřad v neděli odpoledne určitě stihli, je zarážející. A ještě méně pochopitelná je nepřítomnost zástupců Unie.

Podle jedné z mluvčích evropských institucí bylo dohodnuto, že předseda komise José Barroso a nový europrezident Herman Van Rompuy poletí společně s vládními představiteli Beneluxu jedním letadlem. Když se uzavřelo nebe, z plánu sešlo…