Kamarádi v dešti

Když polský prezidentský letoun předminulý týden nezvládl v mlze přistání a zabil nedaleko historické Katyně část polské politické elity včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, byly první polské reakce ještě poměrně předvídatelné. „To místo je prokleté,“ prohlásil například bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski.

Jak ale ubíhaly hodiny, přihodilo se něco nečekaného. Místo toho, aby se tragédie stala další temnou kapitolou už tak nesnesitelných dějin rusko-polských vztahů, předhánějí se polští ministři ve slovech chvály na adresu svých ruských protějšků a na webových stránkách polských novin visí petice s názvem „Rusko, díky!“. „Samozřejmě bych byl raději, kdybychom měli jinou možnost, jak zlepšit naše vztahy. Ale projevy hlubokého žalu a soustrasti z ruské strany zjevně neunikají pozornosti,“ řekl minulý týden ruský vyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov serveru EUObserver.

Muži mezi stromy
Snad svoji roli sehrála i skutečnost, že se na ruské straně nemusel nikdo ničeho bát. V době uzávěrky tohoto čísla stále vše nasvědčuje tomu, že si svůj osud Poláci v letadle zpečetili sami. Všechno se navíc zdálo být jasné od prvního okamžiku. Už když ministr zahraničí Radosław Sikorski obdržel pár minut po pádu letadla telefonát od vyděšeného velvyslance Jerzyho Bahra, ten mluvil o…