Novinky v řecké dluhové krizi nepřinášejí nic povzbudivého. Z hlediska nákladů na financování řeckého dluhu je zjevné, že čtrnáct dní stará evropská dohoda o pomoci Řecku nezabrala. Jedním z jejích cílů mělo být, že možnost pomoci nebo půjčky bude fungovat jako jakási garance, která o něco sníží náklady na financování dluhu. Opak se stal skutečností. Riziková prémie (rozdíl mezi financováním řeckého a německého dluhopisu) dosáhla rekordu. Nyní je dokonce dražší pojistit se proti riziku řeckého bankrotu než proti riziku islandského bankrotu. Důvod je jednoduchý. Nejasná interpretace evropské dohody. V Německu se slaví, že žádná pomoc nebude, a jinde si zase myslí opak. Reakce trhu je docela racionální. Prostě tomu nerozumí, je to nepřehledné. Jisté je, že tohle není nadlouho udržitelné.
- Čtyři největší řecké banky a spořitelny požádaly o pomoc řeckou vládu. Žádají přístup k dluhopisům, které bere do zástavy Evropská centrální banka (ECB), aby si mohly půjčovat přímo od ní. Ukázalo se totiž, že úprk vkladů z řeckých bank už započal. Jenom během prvních dvou měsíců letošního roku odešly z řeckých bank do zahraničí vklady ve výši 10 miliard eur, tedy 4,5 procenta vkladů z celého řeckého bankovního systému. Jestli tohle stále pokračuje, pak stačí ještě jedna, dvě špatné zprávy a už se to bohužel všechno poveze. Panika, zrychlený odliv úspor, „run“ na banky, státní bankrot a odchod z eura tzv. na divoko.
- Evropská unie nemluví jedním a srozumitelným hlasem – v názoru na to, jaký má Řecko platit úrok z případné půjčky členských států eurozóny. Německo trvá na 6,5 procenta, tedy tržním úroku, ale to pak pochopitelně žádná pomoc není. Většina ostatních evropských států je ochotna žádat úrok 4,5 procenta, tedy zhruba takový, jako platí Irsko nebo Portugalsko. A prezident ECB Jean-Claude Trichet ve čtvrtek na tiskové konferenci pravil, že by to měl být stejný úrok, za který si půjčují samy věřitelské státy. Docela podstatné rozdíly.
- Nakonec se v Německu začínají obávat i Mezinárodního měnového fondu. Pokud se Evropa nedohodne, obrátí se Řecko pouze na MMF, a protože ten tolik prostředků nemá, požádá o půjčku Bundesbanku. Takže to nakonec zase zaplatí Němci. A ti se navíc bojí toho, že MMF nabídne Řecku měkčí podmínky než eventuální půjčka členských zemí eurozóny.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
