Poutač malého krámku v zastrčené ulici na pražské Letné anoncuje tři komodity. Zatímco ale potraviny a nápoje uvnitř připomíná už jen zapnutý chlaďák s několika lahvemi nealka pro personál, třetí sektor v podobě filmových DVD přetéká z regálů. „Už to zdaleka není ono,“ stěžuje si za pultem provozovatel prodejny Georges Saliba. Obchodník vsadil před dvěma lety na sortiment, který tehdy slavil boom (podobně jako chvíli předtím třeba v Polsku), ale mezitím se věci zásadně proměnily. „Trh je přesycený, lidé se na to nestíhají dívat. Vždyť za týden vyjde i padesát titulů,“ kroutí hlavou Saliba.
Stejně se dnes cítí spousta dalších prodejců, kteří si na širokém a žánrově pestrém koláči digitálních nosičů založili živnost. A panu Salibovi dávají za pravdu i oficiální statistiky. Boom levných filmů na stáncích umožnil obchodní model, který kalkuluje s nízkou prodejní cenou, malými nároky na technickou kvalitu a masivním nákladem. Českým průkopníkem byl knihkupec Jan Maivald, který v roce 2005 vydal Bergmanovu Sedmou pečeť ve svém řetězci Levné knihy za baťovských 99 korun. V éře, kdy stál disk s hollywoodským filmem v obchodech k pěti stovkám, to byla neodolatelná výzva: diváci si poprvé mohli pořídit domů DVD v ceně lístku do kina.
Maivald tehdy využil díry na trhu. A další tituly, od klubových filmů Akiry Kurosawy po lidové komedie se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu