Anketa: Letošní vyhlašování Českých lvů sklidilo velkou kritiku.

ZUZANA ŠPIDLOVÁ

režisérka

Domnívám se, že tato cena má svůj význam. Nicméně při pohledu na nominace jsem si musela klást otázku, zda akademici, kteří o filmech hlasovali, opravdu viděli všechny filmy natočené v roce 2009. Co se týče možných změn, myslím si, že by nebylo na škodu zavést, obdobně jako je tomu u jiných uměleckých cen, kategorii Talent roku, a to nejlépe jednu společnou pro všechny profesní kategorie. Například letos byla šance alespoň takto upozornit na zajímavé filmy, jakými jsou Zoufalci či Dvojka.

TEREZA BRDEČKOVÁ

spisovatelka, scenáristka a filmová kritička

Český lev by se měnit neměl. Je to ocenění, které dávají filmaři filmařům a nejde tam o umění, ale o řemeslo: o režii, kameru, herectví atd. Český filmový průmysl se vyškrábal z nuly na 35 filmů ročně, a to je zázrak – bez Lvů by se o tom ani nevědělo. Lev není státní cena, je to manifestace síly filmového průmyslu. Do něj patří jak komerční Bobule 2, tak třeba Pouta. Pokud jde o letošní show, byla lepší v sále než v televizi.

VOJTĚCH RYNDA

publicista, Lidové noviny

Velkou kritiku sklidily už nominace, nepovedené vyhlášení jen dokončilo dílo zkázy. K tomu, aby Čeští lvi měli aspoň nějakou relevanci a prestiž, nestačí jen důstojný ceremoniál. Je hlavně třeba zajistit, aby členové akademie (ČFTA) měli přehled o nových českých filmech: už z nominací je totiž evidentní, že většina akademiků každý rok vidí jen dva tři nejmedializovanější české tituly. Je také nutné, aby byl veřejně k dispozici seznam, jak kdo z nich nominoval a hlasoval (pokud se uráčil). Je potřeba změnit stanovy, zejména totalitní pravomoci „zakladatele“. A v neposlední řadě by také bylo záhodno, aby z Českých lvů zmizely ostudné kategorie typu nejlepší filmová hláška.

EVA ZAORALOVÁ

programová ředitelka MFF v Karlových Varech

Podle mne by Českým lvům slušel komornější způsob předávání, který by dal více prostoru nominovaným filmům a oceňovaným filmařům. Rozhodně bych vynechala všechny zbytečné vsuvky typu „Zajímavosti českého filmu“ nebo „Nejoblíbenější herec/herečka“ a pokusila bych se děkovat sponzorům méně okázale. Být režisérem, volila bych spíš cestu seriózního provádění večerem než snahu o humor za každou cenu. Koneckonců, snad si český film zaslouží být brán vážně. Ovšem chápu, že v zájmu popularity akce a vyšší sledovanosti je volen večer ve stylu show a jsem s tím už dávno smířena. Proto se mi letošní předávání Českých lvů nezdálo horší než ta předešlá, která přitom nebyla zdaleka odsouzena tak ostře.

VÍCE O ČESKÝCH LVECH NA STR. 52–53