Trochu jiná škola

Tak už je to tady zas. I když zkouším ty nejmilejší budící zvuky, efekt mají stále stejný. Úlek, zorientování v prostoru a čase a zahájení ranních rituálů.

Sedm hodin, první žáčci se scházejí v družině speciální školy Diakonie Českobratrské církve evangelické. Dnes má ranní kolegyně Alča, den začne zvesela. Asistent Pepa je už také na svém místě, dětí je zatím málo, tak šup do kanceláře a úřadovat. První e-mailová pošta. „Jak to bude letos s vaší školou v přírodě? Počítáme s vámi jako vloni a už se na vás těšíme.“ Zpráva z Koutského zámku na Šumavě. Určitě pojedeme, moc se nám tam líbilo. Takže požádat o grant naši městskou část. Procházím stránky MČ Praha 13 a nenalézám příslušný formulář. Telefonuji spřízněné duši na odbor sociálních věcí. „Odpoledne bude žádost viset.“ Uvidíme. Do konce ledna zatím času dost.

Osm hodin. Proběhnu třídy a zjišťuji stav žactva i pedagogického sboru. Všechno je v pořádku, jen dětí je málo. Některým znemožnila cestu do školy sněhová nadílka, některým mrazivé počasí nebo nemoc. Vše musíme respektovat. Cesta do školy je pro naše žáky s těžkým kombinovaným postižením možná jedině autem a mrazivé počasí jim ohrožuje zdraví. Obě praktikantky ze Střední odborné školy sociální svaté Zdislavy dorazily také včas, mohou pomoci, kde bude třeba.

Zpátky do kanceláře. Další e-maily – jeden důležitý, jeden informativní,…