0:00
0:00
Téma8. 2. 200925 minut

Cesta na začátek

Anglický badatel Charles Darwin se může směle postavit vedle géniů, jako byli Newton, Galilei nebo Kepler. V jedné věci se od nich ale zásadně liší – jeho odkaz je stále živý a neodbytný, dodnes zasahuje do běžného života každého z nás.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Charles Darwin - Autor: Archiv Autor: Respekt
↓ INZERCE

Anglický badatel Charles Darwin se může směle postavit vedle géniů, jako byli Newton, Galilei nebo Kepler. V jedné věci se od nich ale zásadně liší – jeho odkaz je stále živý a neodbytný, dodnes zasahuje do běžného života každého z nás. Díky jeho knize O původu druhů přirozeným výběrem z něj zmizel pocit „univerzálního plánu“, který spolehlivě řídí naše životy. A objevila se svoboda chopit se osudu.

Darwin navíc udělal z vědy příběh podávaný v podobě srozumitelného vyprávění založeného na jedinečných událostech – náhodě, štěstí, boji, střetech a střídání epoch a vlád. „Udělal z biologické vědy historii,“ říká Anton Markoš z Přírodovědecké fakulty UK.

Jak obtížný úkol tím před vědce, filozofy i všechny ostatní postavil, dokumentuje následujících 150 let vývoje. Znovu a znovu zaznamenáváme úporné pokusy o návrat k „neměnným zákonům přírody“. Největší vášně samozřejmě panují ne kolem jiných organismů, ale kolem člověka.

Před čtyřmi lety bylo podle jednoho z výzkumů, citovaného deníkem New York Times, 55 procent Američanů přesvědčeno, že lidské bytosti v jejich současné podobě stvořil Bůh. Před dvěma lety byla v Radě Evropy přijata rezoluce s názvem „The dangers of creationism in education“ (Nebezpečí kreacionismu ve výuce). Tento dokument se jednoznačně vymezuje vůči vydávání…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články