Volby, můj osud

Zemřel Vladimír Klokočka

Kdysi prezident Václav Havel řekl, že podle jeho mínění nejde jen o paragrafy, ale také o smysl zákona. Mnoho lidí z ODS, ČSSD i odjinud se mu smálo – nic takového prý neexistuje. Vladimír Klokočka patřil k těm, kteří byli přesvědčeni, že Havel má pravdu. Byl ideálním vykladačem smyslu, ducha zákonů. Podobně jako jeho tehdejší kolegové z Ústavního soudu vdechl do zdejších chladných paragrafů spravedlnost. Stovky a tisíce slov a vět, které zaplavily náš právní systém, byly často tak nesrozumitelné, že se obracely proti těm, které měly chránit. Porevoluční doba spěchala a nebylo dost odborníků, kteří by dokázali sepsat kvalitní normy. Profesor Klokočka sice nepsal zákony, ale odborníkem byl významným: dílo, které za sebou on a další ústavní soudci v letech 1993 až 2003 zanechali, vytvořilo základ, na kterém jednou život naší země bude stát. Dnes se to ještě nedaří: všechno je příliš divoké a odpovědnost malá.

Když minulý týden nekrology zaznamenávaly zásluhy

Vladimíra Klokočky

, byl několikrát připomenut jeho nález týkající se ústavního posouzení zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Abych neopakoval po povolanějších autorech, zmíním ještě jedno téma, s nímž je nedílně spojen – volební systém.

Před téměř deseti lety soudci Ústavního soudu označili…