Možná by nebylo překvapením, kdyby kniha Já jsem hlad zapadla mezi tituly, které knihkupci nevystaví do výlohy, neboť některá tabuizovaná témata nejsou příliš atraktivní. Publikace Petry Dvořákové (1977) je příběhem o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši. Jde o autentickou výpověď mladé ženy, která si navíc prošla nepříjemnými zážitky s vážným onemocněním vlastního dítěte, ale i váháním a pochybením při hledání víry v Boha. Kdo by však čekal sebestředný pubertální deníček psychicky labilní dívky, ten se mýlí. Text stojí na pomezí beletrie a literatury faktu – jde o inteligentní a procítěné vyprávění, v němž autorka částečně navazuje na svou prvotinu, knihu rozhovorů nazvanou Proměněné sny.
V případě autentické výpovědi Petry Dvořákové máme kromě anorexie co do činění s několika dalšími stresujícími vedlejšími faktory. Jednak je jím již výše zmíněná víra (dospívající dívka se rozhodne odejít do kláštera, z něhož se ale po nějakém čase vrátí do světského světa) a důležitým prvkem je i utajovaný přátelsko-milenecký vztah s katolickým knězem. Přidejme silnou individuální osobnost, sklon k perfekcionismu spojený s přísnou sebekontrolou, touhu nezapadnout do průměru, stejně jako neschopnost podřídit se jednostranným pravidlům a dogmatům.
Ten, kdo nezažil závislost na alkoholu či drogách, asi jen stěží pochopí, že člověk, který má hlad, se jednoduše nenají. Jde přece o popření základního pudu sebezáchovy. Lidé s anorexií však nehladovějí účelově – jejich nemoc roste, zbytňuje do jakési imaginární bytosti a stává se jejich druhým já. „Hlad spolehlivě fungoval jako odměna i trest. (…) Mnohdy jsem žila z pocitu, že když se nic nedaří, tak alespoň hladovění ano.“
Hledání vlastního já se tak schizofrenicky tříští do dvou životů: v tom jednom vystupuje přátelská a „bezproblémová“ mladá žena, v tom druhém jde o introvertní, zranitelnou a citově vyprahlou bytost. Přičemž obě žijí a dýchají v jednom fyzickém těle.
Jedno z mála, co by se dalo knize vytknout, je nedořečený příběh s nemocným synem. Přesto má Dvořáková výrazný literární talent, jde o reportérku tělem i duší, jež poukazuje na objektivní pravdu podpořenou osobními prožitky. Přináší svědectví, jakých je v dnešní době poskrovnu.
PETRA DVOŘÁKOVÁ: JÁ JSEM HLAD
HOST 2009, 140 stran
Autorka je spisovatelka a překladatelka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
