Ropný otesánek

Blízký východ založil své bohatství a prosperitu na vývozu ropy, sám však začíná trpět nedostatkem energie. S tím souvisí i snaha Íránu vybudovat jadernou energetiku a získat jadernou zbraň. V budoucnu se celý region může stát nebezpečným ohniskem konfliktů.

Írán disponuje po Saúdské Arábii druhými největšími zásobami ropy na světě a současně také druhými nejmohutnějšími zásobami zemního plynu (po Rusku). Sečteme-li množství energie obsažené v dosud nevytěžené ropě a plynu, je Írán dokonce světovou jedničkou. Proč taková země vytrvale usiluje o ovládnutí jádra? Jde jí jen o atomovou bombu, nebo také o energii? Příčiny íránských jaderných ambicí mohou být hlubší, než se na první pohled zdá, a je dobré jim porozumět, protože se netýkají jen Íránu, ale celého blízkovýchodního regionu.

Z Íránu velmi rychle roste energetický Otesánek, kterého je stále náročnější nasytit. Elektrifikace již postoupila i do těch nejzapadlejších vesniček, proud má zavedeno přibližně 97 % všech domácností a brzy bude mít elektrickou zásuvku prakticky každý. Počet Íránců se přitom od roku 1975 více než zdvojnásobil a dále roste. Není tedy divu, že prudce stoupá i spotřeba energie: mezi lety 1990 a 2005 se zvýšila více než dvojnásobně. Spotřeba ropy tu vzrostla od roku 1980 dokonce více než třikrát.

Zároveň prudce narůstá podíl městského obyvatelstva, do roku 2015 má ve…