Britský hudební objev Speech Debelle rapuje o tom, že se nepoddá stereotypům
Náhled na tuhle zpěvačku bude deformován věkem konzumenta. Dospívající holky (a pár kluků pochopitelně taky) si budou spolu se Speech Debelle, čerstvou vítězkou prestižní britské Mercury Prize, zpívat „brzo přijdou Vánoce, nic nemám, ale co vlastně s Vánocema, když nemáš mámu“ nebo jak se dřou na baru a nemají žádné prachy nebo prostě jednoduchý slogan „bad boy, he is bad boy“. Zato pro dost lidí, co žijí s pocitem, že už poznali život, to bude fádní nuda, trablíky, ze kterých každý jednou vyroste.
Je ovšem otázka, jestli by měl vůbec hip hop poslouchat někdo, kdo spatřuje důležitost v zaplacené hypotéce, výhodném autě na leasing a podobných seriózních dilematech. Vedle taneční muziky totiž neexistuje jiný žánr, který adekvátně prožijete jedině mezi složenou maturitou a podepsáním smlouvy na plný úvazek.
Hip hop proti hip hopu
Známe dva hip hopy. První se blýská a zvoní zlaťáky, jeho symbolem jsou oblé nafouknuté tvary (u žen míry 90–60–90, u mužů podoba čistých kulturistů) a obscénnosti všeho druhu. Tenhle hip hop pouští MTV, na všechny strany řve „sex, sex“ a dělají ho nafoukaní Američané. Druhý chce být tak obyčejný, jak to jenom jde. Dělají ho nejistí Britové, kteří hledají – někdo sex, jiný práci, skoro všichni pak štěstí. Je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu