Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

Barroso zůstává

José Manuel Barroso

zůstává předsedou Evropské komise na dalších pět let. Hlasovala pro něj většina – zejména pravicových – poslanců Evropského parlamentu. Barroso je mistr kompromisů a neměl silného protikandidáta.

Více v Profilu na str. 24–25.

Jednání s Íránem
Írán přistoupil na ultimátum mezinárodní skupiny 5 + 1 (USA, Rusko, Čína, Británie, Francie + Německo, které není členem Rady bezpečnosti) a předložil návrh okruhů k jednání s mezinárodním společenstvím. Přestože návrh nezahrnuje íránský jaderný program, skupina nabídku přijala a rozhovory budou zahájeny 1. října pravděpodobně v Turecku.
Írán svou nabídku předložil poté, co skupina pohrozila, že tento týden začne na půdě OSN jednat o zavedení účinnějších sankcí. V diplomatických kruzích bylo jako skutečně bolestivé zmiňováno embargo na vývoz íránské ropy a dovoz benzinu do Íránu. Proti ostřejším sankcím se však dlouhodobě staví Čína a svoje výhrady v posledních dnech potvrdilo také Rusko.
Názory na íránský jaderný program se stále rozcházejí. Írán popírá vojenský charakter programu a tvrdí, že na mírové obohacování paliva má právo podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Podobné stanovisko zastává také Rusko, které navíc trvá na tom, že nebyly vyčerpány všechny diplomatické prostředky k vyřešení sporu.

Předvolební finiš v Německu
Poslední německé předvolební měření sil, televizní souboj Angely Merkelové a jejího vyzývatele Franka-Waltera Steinmeiera, skončilo podle hodnocení diváků i novinářů nerozhodně. Podle znuděných komentátorů připomínalo spíše duet než duel. Oba kandidáti vychvalovali společnou práci a úspěchy své velké koalice a k ostrým sporům prakticky nedošlo.
Podle průzkumů sociální demokraté (SPD) stále na křesťanské demokraty Angely Merkelové ztrácejí devět až jedenáct procent hlasů. Případná pravicová vláda křesťanských demokratů a liberálů má ale díky mírnému posílení SPD v průzkumech už jen velmi těsnou většinu. Skoro čtvrtina Němců však ani devět dní před volbami neví, komu nakonec dá svůj hlas.

Ruské manévry v Bělorusku
Mohutné vojenské cvičení ruské armády začalo v Bělorusku také za účasti domácí armády. Celkový počet vojáků je asi 14 tisíc, manévry mají provokativní název West 2009 a mají připravit obě země na případný útok NATO. Nový šéf Aliance Anders Fogh Rasmussen v téže době vyzval Rusko k dialogu a v rozhovoru pro Financial Times řekl, že má vizi „strategického partnerství“ s Ruskem, nicméně Moskva by si „měla uvědomit“, že NATO existuje. Rasmussen narážel na novou iniciativu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který mluví o nové „bezpečnostní architektuře Evropy“, v níž podle něj není pro NATO místo.

Barak se Íránu nebojí
Izraelský ministr obrany Ehud Barak ve čtvrtek v izraelském tisku překvapivě prohlásil, že Írán nepředstavuje pro Izrael existenciální hrozbu, jak tvrdí někteří izraelští a američtí politici. „Nevěřím, že Írán je pro Izrael existenční otázkou. Izrael je silný, nevidím, že by jeho existenci mohl někdo ohrozit,“ prohlásil Barak.

Ganley se vrací

Irský podnikatel a politik

Declan Ganley

ohlásil, že se opět pokusí zabránit přijetí Lisabonské smlouvy v Irsku. Nové referendum bude v říjnu a poslední průzkumy ukazují, že většina (62 %) Irů je rozhodnuta hlasovat pro Lisabonskou smlouvu. Nicméně existují obavy, že mohou svůj názor změnit, protože jsou nespokojeni se současnou vládou.

Zpráva o válce v Gaze

S až překvapivě tvrdou kritikou Izraele přišla zpráva o válce v Gaze z přelomu minulého a letošního roku, kterou pod vedením bývalého jihoafrického soudce

Richarda Goldstoneho

zpracovali vyšetřovatelé OSN. Studie, kterou izraelští politici rezolutně odmítli jako zaujatou, Izrael obviňuje z úmyslných útoků na civilisty (z velké většiny voliče militantního Hamásu), jejichž utrpení mělo být jedním z válečných cílů. Zpráva jako možné válečné zločiny popisuje i raketové útoky Hamásu na izraelské území, ale více se soustředí na kritiku vojáků židovského státu. Podle Izraele, který s vyšetřovateli OSN odmítl spolupracovat, bylo jednoznačným cílem prosincového vojenského zásahu zabránit Hamásu v ostřelování Izraele raketami.

Atentát na Italy

Po smrti šesti italských vojáků při čtvrtečním sebevražedném atentátu v Kábulu chce italský premiér

Silvio Berlusconi

, aby se vojáci jeho země „co nejdříve vrátili z Afghánistánu zpět domů“. Termín, do kdy chce začít stahovat 3100 italských vojáků neoznámil, žádný evropský státník však zatím tak otevřeně o vojenském odchodu z Afghánistánu nemluvil. .

Dva mrtví teroristé
Minulý týden nepřežili dva významní vůdci teroristických sítí. Indonéská policie ve čtvrtek zabila údajného vůdce organizace al-Káida v jihovýchodní Asii, Malajsijce Noordina Topa. Již v úterý přitom v Somálsku komando amerických agentů zřejmě zabilo Keňana Sáliha Nabhána, jednoho z nejvýše postavených členů al-Káidy v Africe.

Sarkozy: HDP není všechno
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce na summitu G20 navrhnout nový princip, podle něhož by se měřila kvalita a výkonnost národních ekonomik, protože dosavadní redukce pouze na růst HDP podle něj nevypovídá o reálné kvalitě života v jednotlivých zemích. Komisi, která návrh pro Sarkozyho připravila, vedl nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz.