Muzeum vymírajícího druhu

Newseum (muzeum zpráv – www.newseum.org) je nejnovější muzeum ve Washingtonu D. C. Ve federálním čtverci District of Columbia je mnoho muzeí a galerií se strhujícími expozicemi. Pravidlem ale je, že vstup je zdarma, většinou sem jezdí děti na školní výlet. Vstup do Newsea je ale relativně drahý, stojí dvacet dolarů, když máte novinářský průkaz, sleví vám dva dolary. Přesto je i ve všední den úplně plno. Newseum je skvostnou, progresivní a okázale nákladnou budovou. S šesti patry a obrovskou dvoranou patří mezi největší muzea na světě. Chlubí se, že je nejmultimediálnější a nejinteraktivnější. A je privátně a nadačně financované, rodinné a živé: baví se tu malé děti i důchodci.

Dorazil jsem jako skeptik. Muzeum pro novináře? Koho to zajímá? Po čtyřech hodinách jsem ale odcházel nadšen. Tady by se dalo být celé dny. Nekonečné řady šuplat s titulními stranami starými i více než sto padesát let. Co nenajdete v nich, můžete donekonečna otvírat na stovkách obrazovek. Pro děti kino (4D) s příklady průlomových momentů a příběhů z dějin žurnalistiky. Pro ty s dobrodružnou náturou prostřílená auta, vrtulníky, váleční reportéři, váleční fotografové. Spousta mimořádných výstav: Novináři a zavraždění

Lincolna

, Novináři a boj s mafií, Novináři a berlínská zeď. Pro děti řady počítačů, kde si mohou hrát na reportéry a učit se elementární pravidla profese (jak ověřovat zprávy, jak hledat zdroje, jak rozlišit podstatnou a vedlejší informaci apod.). Editory se můžete stát v televizních a rozhlasových studiích. Všude étos odvahy, nezávislosti, nadhledu, solidarity a – jsme v Americe – hlavně (i když nejen) kladných příkladů.

Při odchodu vás však zdrtí nostalgie. Toto je muzeum vymírajícího druhu. Tradiční rodiny, které do něj investovaly, jsou (i jejich noviny) zralé na bankrot. Demokratizace a internet vedou k tomu, že novinářem „bez zábran“ může být každý. Etická a profesionální pravidla, která se v newseu učí děti, dodržuje stále méně lidí a většina je nezná. Noviny jsou dnes čím častěji prodlouženou rukou mocenského a ideologického boje. Editoři, korektoři a ověřovatelé fakt jsou všude na světě propouštěni. Debata se dnes (jako nedávno v deníku FT) vede o tom, jestli jedinou záchranou kvalitní žurnalistiky nebudou neziskové organizace založené bohatými vyhledavači typu Google.