Malé obce mají pocit křivdy, ale příkladů nerovností je více
Padesát korun za každý odvoz popelnice, poplatky za tříděný odpad, více než stovku za kubík vody, téměř žádné chodníky a dětské hřiště s pomalu rezivějícími atrakcemi ve stylu sedmdesátých let. To je jedna z podob relativně poklidného života v menší obci kousek od Prahy. O několik kilometrů dál nabízí život ve velkoměstě na první pohled úplně jiný obrázek. Díky rychlému růstu ekonomiky v minulých letech se v Praze výrazně zlepšily veřejné služby a bohatství města ve srovnání s malou obcí bije do očí.
Proč takový rozdíl? Starostové menších měst a obcí, kteří minulý týden uspořádali protest proti daňové diskriminaci, mají za to, že vinen je stát. Podle nich rozděluje vybrané daně nespravedlivě a protežuje největší města. Shodou okolností se však vede o způsobu přerozdělování ještě další debata – v tomto případě o tom, jak vysoké mají být daně z příjmů fyzických osob a jak s těmi penězi naložit. S návrhy přišla před několika dny sociální demokracie. V obou případech jde o důležité téma, které by mělo zajímat především občany. Ty peníze jsou totiž jejich, stát je jejich jménem jen spravuje.
Stát potřebuje nemalé příjmy, aby uhradil náklady na svou činnost, o níž si mnoho liberálně smýšlejících lidí myslí, že je zbytečně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu