Politiky si držím na délku paže

S Janem Fischerem o vládních plánech, komunistickém stigmatu a létajících šrapnelech

Od pátku má Česko nového premiéra. Jeho vláda je častována přízvisky překlenovací, úřednická, letní, on sám o ní mluví jako o vládě bez vizí. Rozhovor s Janem Fischerem ale ukazuje, že může ještě hodně překvapit.

„Musíme teď být nesmírně tvrdí, abychom v dalších letech nespáchali ekonomickou sebevraždu,“

ohlašuje dramatické škrty v rozpočtu a dodává, že rozhodně nebude žádnou loutkou v rukách politických stran.

Co člověk zvažuje, když dostane nabídku, aby se stal premiérem české vlády?
Zaskočilo mě to, to je první věc. Seděl jsem v hotelu v Irsku, kde jsem byl služebně na nějaké statistické akci, a najednou to přišlo jako rána z čistého nebe, volal mi Mirek Topolánek. Jeho číslo jsem ani neměl v telefonním seznamu… Času na rozmyšlenou moc nebylo, takže mi hlavou proběhlo všechno o tom, jak to zasáhne rodinu, jestli jsem schopen takovou funkci vykonávat, co tím opouštím, co dávám všanc, že ztrácím soukromí. Šlo to velmi rychle, takže jsem si nakonec řekl: Když se na mě politici obracejí, mohu pro tuto zemi něco udělat. Chci využít zkušenosti, které doposud z působení ve státní správě mám, z působení ve špičce odborné a nezávislé instituce. Chci využít toho, že…