Patočka a techno

Jako by se nad tou technoparty vznášel duch filozofa Jana Patočky. Na první pohled přitom nebyla tato akce v Meziříčku na Moravě nijak výjimečná - místní nadávali na hluk, účastníků party bylo kolem tisícovky, policie nezasahovala, k žádnému násilí nedošlo… Jde ale o úhel pohledu.

Není třeba detailně připomínat, že jeden z největších českých filozofů Jan Patočka se v roce 1976 postavil na obranu hudební skupiny Plastic People a že to byl jeden z podstatných impulzů pro vznik Charty 77. Patočka sice hudební underground neposlouchal, a při prvním setkání s ním snad dokonce trpěl. Nicméně podstatnější pro něj byl princip nedělitelnosti svobody. Zákazy koncertů skupiny vnímal jako výraz neopodstatněného omezování svobody jako takové.

V Meziříčku poskytl technařům svoje pozemky Miroslav Skalický. Shodou okolností signatář Charty 77. Techno se mu nelíbí, říká, že to ani nepovažuje za normální muziku, ale že přece těm lidem někdo musí vyjít vstříc - jsou to naše děti a odevšad je vyhánějí. Dva dny toho pro něj nepříjemného hluku přetrpí.

Snad právě to, že se z technoparty stala legální, předem ohlášená akce, dovedlo starousedlíky ještě k tvrdším výrokům, než je při těchto příležitostech běžné. Starosta nedaleké obce prohlásil, že je "tak rozčilený, že snad vezme granát a hodí ho na tu technoparty“. Je z toho cítit hluboká frustrace. Pokus o vcítění se do starostova myšlení by mohl vypadat nějak…