Oběti vlastních vin

Komediální gag někdy problém vystihne líp než sáhodlouhé rozbory. V jednom z dílů britského sitcomu Komparz (2005) přichází Kate Winsletová ke svému kolegovi oblečená do filmového kostýmu jeptišky z doby druhé světové války. Partner ji chválí za to, že svým angažmá udržuje stále živý odkaz holocaustu. „Proto to ale nedělám,“ spiklenecky na něj pomrkává herečka, jež měla v té době za sebou čtyři neproměněné nominace na ceny americké Akademie filmového umění. „Všimla jsem si, že když natočíte film o holocaustu, máte Oscara zaručeného.“

Nyní, o tři roky později, Winsletová na vytouženou sošku konečně dosáhla. Díky roli dozorkyně v koncentračním táboře ve filmu Předčítač.

Návnada pro akademiky

Šoa jako příklad krystalického, nepochopitelného zla funguje nejen jako osvědčená návnada pro filmové akademiky, ale i jako zaručený tahák pro producenty. Snad proto se na sklonku minulého roku – v předoscarové sezoně – objevilo v amerických kinech hned šest snímků (například Valkýra, Odpor nebo Dobro) tematizujících jednu z největších tragédií novodobé historie lidstva. I na nich se přitom odráží fakt, že Hollywood si v poslední době nevystačí s jednoduchými schématy, kde je definovaná jasná hranice mezi dobrem a zlem.

Do české distribuce vstupují v těchto týdnech dva zástupci tohoto boomu. Kromě Předčítače…