Novinky
Román matematičky a pedagožky Spicciové byl napsán na základě životního příběhu Sofie Kovalevské, geniální matematičky, která jako první žena v historii získala doktorát z matematiky.
JOAN SPICCIOVÁ: AŽ ZA HRANICE. SEN SOFIE KOVALEVSKÉ
Přeložil Ondřej Novák, Academia, 533 stran
Román matematičky a pedagožky Spicciové byl napsán na základě životního příběhu Sofie Kovalevské, geniální matematičky, která jako první žena v historii získala doktorát z matematiky. Kovalevská přitom nebyla jen vědkyně, ale i jedna z řady ruských feministek bojujících za osvobození žen z konvencí. Byla přítelkyní Dostojevského a Darwina, kterému je věnovaná celá jedna kapitola. S Kovalevskou se podíváme do Sant Petěrburgu, Vídně, Berlína, Londýna i Paříže. Autorka použila nejen zápisky Kovalevské, ale i podrobnou znalost ruské předrevoluční společnosti, pochopení pro myšlenky, které hýbaly Evropou v 60. a 70. letech 19. století, a v neposlední řadě své vlastní matematické nadání.
KAREL ČERNÝ, JIŘÍ HAVLÍK: JEZUITÉ A MOR
Nakladatelství LN, 213 stran
„Spojení jezuitů a moru je do určité míry náhodné,“ píší autoři historické studie. „S infekčními chorobami a vůbec zdravím v životě řeholních komunit se totiž potýkaly i další instituce zasvěceného života v raném novověku. Většinou o jejich činnosti mezi nemocnými ale mnoho nevíme. Obrátili jsme tedy pozornost od doposud hlavních aktérů – lékařů a chirurgů – k těm, kteří stojí v pozadí – duchovním pomocníkům.“ Kniha dvou mladých historiků rozebírá dvě poslední velké morové epidemie v Čechách v letech 1679–1681 a 1713–1715 a ptá se: Jakou roli sehráli jezuité jako lékaři a lékárníci? Jakou roli hrála zázračná uzdravení a protimoroví světci, jaký byl vztah mezi přírodní a „duchovní“ medicínou?
IVAN KRAUS: BITTE, SEI NICHT VERRUCKT! PROSÍM TĚ, NEBLÁZNI!
Přeložila Jindra Strnad, Garamond, 179 stran
Kdysi oblíbené dvojjazyčné knihy se vracejí. Nakladatelství Garamond, jinak specializované na překlady z románských jazyků, vybírá texty, u kterých čtenář zaručeně vydrží. Ať je to detektivka Raymonda Chandlera nebo nejnověji soubor lehkých povídek z pera Ivana Krause, na kterých se máme naučit německy. Vzhledem k tomu, že v nich převážně pomlouvá svoji vlastní ženu, je o dobrou zábavu postaráno a němčina následuje už tak nějak sama.
VLADIMÍR PŘIBSKÝ: VALDŠTEJN A ELEANORA
Ikar, 209 stran
Obecně se má za to, že Albrechta z Valdštejna politicky odrovnaly dvorské intriky, přemrštěné ambice a závist generálů. Přibský nabízí ještě jiné, romantičtější vysvětlení. Historické důkazy pro něj ovšem neexistují. Valdštejn prý udržoval vztah s druhou manželkou císaře Ferdinanda II. Když se to u dvora provalilo, císař, který dosud na Valdštejna nedal dopustit, nechal „zrádce“ v Chebu zavraždit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].