Tahle země není pro bílý
Každý ty čtyři gigantické sochy amerických prezidentů zná z filmů, fotografií nebo svých turistických cest. Skulpturám vytesaným do hory Mount Rushmore v lesích Jižní Dakoty se říká Svatyně demokracie, ročně ji navštíví dva miliony lidí a pro celý svět symbolizuje Ameriku podobně jako třeba socha Svobody.
Každý ty čtyři gigantické sochy amerických prezidentů zná z filmů, fotografií nebo svých turistických cest. Skulpturám vytesaným do hory Mount Rushmore v lesích Jižní Dakoty se říká Svatyně demokracie, ročně ji navštíví dva miliony lidí a pro celý svět symbolizuje Ameriku podobně jako třeba socha Svobody. V pozadí velkolepého díla, které právě před pětasedmdesáti lety správa národního parku zasvětila ještě rozestavěné čtyřem velikánům amerických dějin, však najdeme ještě jeden příběh. Mnohem smutnější, ale neméně heroický. Jeho výsledkem je nejdéle trvající právní bitva v historii USA. Tyhle sochy tu totiž nikdy neměly stát.
Vlastenec Borglum
Myšlenka na „oživení“ Černých hor v Jižní Dakotě dílem lidské ruky se zrodila ve dvacátých letech 20. století. Počítalo se s tím, že sochy vytesané do kamene by mohly přitáhnout turisty a povzbudit skomírající ekonomiku odlehlé oblasti. Ve fantaziích Američanů ještě dožívala romantická éra Divokého západu, a původní plán tedy chtěl do žuly Černých hor zvěčnit postavy jeho hrdinů – generály Custera, Lewise a Clarka, indiánského náčelníka Rudého oblaka a další domorodé vůdce. Realizace se ovšem ujal významný sochař své doby Gutzon Borglum, zapálený vlastenec a též aktivní člen Ku-klux-klanu. Změnil plány a rozhodl se ztvárnit čtyři nejvýznamnější americké prezidenty předchozích 150 let – George Washingtona, Theodora…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu