Síla slova
Písmena, nebo čísla? Co líp děti vystihne, co je motivuje a přitom jim nesrazí sebevědomí? Dilema, které řeší řada základních škol.
Písmena, nebo čísla? Co líp děti vystihne, co je motivuje a přitom jim nesrazí sebevědomí? Dilema, které řeší řada základních škol. V Táborské ulici v Praze si na něj několik let jednoznačně odpovídali, že to první. Svým způsobem šli lidé v historické budově naproti Nuselské radnici vždycky proti proudu. Děti si můžou přispat, první hodina začíná až ve čtvrt na devět, místo drnčivého zvuku zvonku ohlašuje konec hodiny hudba z pohádek, rébus zvaný rámcové vzdělávací programy tu vyřešili dávno předtím, než je ministerstvo protlačilo do zákona. A žáci dostávali na vysvědčení místo sloupce známek podrobný popis toho, co se naučili, jak se snaží nebo kde mají přidat.
Sedm let škola novoty těžce zaváděla, ale letos se v hodnocení dětí najednou vrátila na začátek: děti mohly doma nahlásit, že mají „samý“ nebo občas „trojec“. Pro přesnost: první třída se pořád hodnotí slovně, druhá a třetí dostává kromě slůvek i známky a od čtvrté už frčí jenom číslice (k tomu ještě jakési „doladění“ písmenem od a do c , které odráží třeba aktivitu v hodinách). Proč ale ta změna, když by se dalo předpokládat, že si změny už sedly?
„Rozhodli jsme se vrátit ke známkám pod nátlakem rodičů,“ začíná zástupkyně ředitele Petra Machalová.„Oni si přáli mít hodnocení průhledné, někam ty děti zařadit. Na třídních schůzkách si opakovaně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu