Erasmus živější

Před pár lety to vypadalo, že ta berlička zdejší vysokoškoláky už brzy přestane zajímat. Země vstoupila do Evropské unie a populární výměnný program Erasmus, díky němuž desetitisíce z nich dostaly šanci strávit pár měsíců na evropských univerzitách, se zdál být za zenitem. Stipendia klesla, výběr evropských škol nebyl nijak oslnivý a členství v Unii vzbuzovalo představu, že studenti budou ze všeho nejvíc jezdit do Evropy pracovat. Vývoj šel ale jinudy: loni, deset let po startu akce, vyjelo ven rekordních 5000 místních vysokoškoláků. A těch zhruba 300 milionů, jimiž zdejší daňoví poplatníci a Evropská unie podpořili jejich cesty za poznáním, vypadá jako opravdu dobrá investice.

Změna je nutná

Pro Jarku Milfordovou to byla jasná volba. Když se studentka genderových studií na Fakultě humanitních studií UK před dvěma lety rozhodovala, kde by chtěla strávit následující semestr, vyhrálo to Norsko. Tedy země, kde má studium měnících se rolí žen a mužů silnou tradici.

Samozřejmě ji přepadaly i pochyby: Oslo patří mezi nejdražší města na světě, takže z měsíčního stipendia 400 eur, které dostala v rámci výměnného programu Erasmus, by se to nezvládlo. Jarka to vyřešila s pomocí tzv. Fondu mobility, tedy doplňkovým stipendiem, o které požádala na své mateřské fakultě. Dostala dalších třicet tisíc korun. „Musela jsem se uskromňovat. Vezla jsem si dost jídla z domova, taky jsem si ho vyžádala od všech známých, kteří mě jeli…