Anketa: Proč u nás stále ještě nevyšla biografická studie o Klementu Gottwaldovi?

JIŘÍ SUK

historik, Ústav pro soudobé dějiny

Existují obsáhlé analýzy února 1948 od Karla Kaplana, v nichž je K. G. věnováno mnoho místa. K dispozici jsou i menší charakterové črty K. G. od Pavla Kosatíka nebo Jiřího Pernese. Velkou biografii zatím, bohužel, nemáme. Souvisí to trochu s tím, že dosud nebyly napsány ani kritické dějiny Komunistické strany Československa. Gottwaldův životopisec by se bez nich těžko obešel. Po roce 1989 se obor soudobých dějin začal konstituovat, otevřely se archivy a historici se vrhli především na „osudové“ roky 1948, 1968, 1989. Dějiny českého komunismu a jeho aktérů bude jinak zkoumat až nová generace historiků.

PETR ZÍDEK

historik a novinář

Každý kritický a věrohodný životopis Klementa Gottwalda musí čerpat z ruských archivů. Pokud je mi známo, tak např. v archivech Kominterny nebádal systematicky žádný český historik. Takové studium vyžaduje nejen velkou erudici a jazykové znalosti, ale také dost finančních prostředků. To je zřejmě nad možnosti současné české historické vědy. Gottwald je však jen špička ledovce. Stejně tak neexistují žádné historické práce o tisících dalších komunistických funkcionářů. Náměstkové ministrů, ředitelé podniků, členové aparátu ÚV KSČ – v nejpodrobnějších biografických slovnících nenajdeme ani jejich jména.

PAVEL KOSATÍK

publicista, spisovatel

Od Gottwalda, diktátora a vazala Moskvy, se lze samozřejmě odstrkovat bidlem, dobrá kniha ale není možná bez porozumění pohnutkám a to zase předpokládá objevit v dotyčném svoje vlastnosti. Náš dosavadní „rozchod“ s komunismem je neupřímný v tom, že se děje jen v nejzjevnějších a doslovných formách a pomíjí fakt, že mentalita této strany („účel světí prostředky a na pravidlech nezáleží“) se dávno rozlezla do okolí, a především je v určitém smyslu vlastní každému člověku. Dokud tedy nenahlédneme, že Gottwaldův příběh je třeba vyprávět jako náš vlastní (každého z nás), psaní o komunismu stačit nebude.

VLADIMÍR NÁLEVKA

historik, Ústav světových dějin

Souvisí to se stále trvajícím nezájmem o dějiny KSČ. Vždyť i Rupnikova publikace o dějinách KSČ byla napsána před mnohými léty. V této souvislosti si cením aktivit pracovníků Ústavu pro soudobé dějiny, kteří již publikovali dílčí výsledky svého studia oné problematiky, ale pokud vím, Gottwald stále chybí. Měla by to být naprosto věcná biografie, která by K. G. interpretovala v širších souvislostech Kominterny a politiky Sovětského svazu, oproštěná od všech dosud tabuizovaných témat. Prameny k této problematice jsou již ostatně většinou přístupné. Je to výzva pro mladou generaci historiků.