Sarkozyho nápad
Rozmluva zaznamenaná před pár týdny v Paříži výstižně popisuje stávající podobu francouzské zahraniční politiky vůči severní Africe. Neboli vůči části kontinentu, který ještě před půl stoletím Francie více než z poloviny ovládala a dodnes tam má silný vliv.
Maročan Lahsen Lamtouel chtěl vždycky pěstovat rajčata a pomeranče. Dnes je mu přes padesát a více než dvě dekády se v Paříži živí jako malíř pokojů. Vydělá něco okolo 1300 eur měsíčně a část platu pravidelně posílá domů. „Ještě pár let a koupím si v Maroku půdu, rozhodně je to lepší než se ohánět válečkem ve městě, kde je skoro pořád zima,“ řekne a z hlavy sundá barvami zacákanou baseballovou čepici. Zkoumavě si ji prohlédne a dodá: „Možná, že vnuci už budou mít konečně šanci a vydělají si ty samé peníze i u nás. Třeba to v Africe jednou bude možné, ta Sarkozyho Středozemní unie není špatný nápad.“ Jeho pomocník, třicetiletý černoch z Čadu Désiré Sakassou, ale skepticky prohodí: „No jo, třeba se to podaří, ale třeba taky jen někomu, jak zase rozhodnou Francouzi.“
Důležité vztahy na bezpečném mostě
Rozmluva zaznamenaná před pár týdny v Paříži výstižně popisuje stávající podobu francouzské zahraniční politiky vůči severní Africe. Neboli vůči části kontinentu, který ještě před půl stoletím Francie více než z poloviny ovládala a dodnes tam má silný vliv. I díky tomu, že v bývalých koloniích žije a pracuje na 300 000 občanů země galského kohouta. Navíc právě sem francouzské společnosti investují nemalé částky, neboť frankofonní území tohoto světadílu patří k hlavním dodavatelům strategicky důležitých…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu