Nejvyšší soud v bludném kruhu

To úterní ráno bylo tak šedivé, studené a mrholivé, že si nešla ani zaběhat svoje obvyklé čtyři kilometry, což je její normální způsob, jak bojovat se stresem. „Tak si alespoň dám magnesii, ta prý působí proti stresu, obsahuje minerály, které pomáhají čelit extrémně zátěžovým situacím,“ usměje se drobná žena v černém kalhotovém kostýmu, když ve své rozlehlé kanceláři u sekretářky objednává minerálku. „Poslední dobou jí vypiju opravdu hodně… Ale jako dcera zahraničního letce jsem do těch situací vybavená.“

Iva Brožová, předsedkyně Nejvyššího soudu, má v poslední době ke stresu důvod: spor s prezidentem Václavem Klausem o své odvolání, petici kolegů soudců proti její osobě, padesátimilionovou pokutu od ministerstva financí za pozdní vyúčtování investic, kárnou žalobu od ministra spravedlnosti.

Není toho trochu moc? Sama Iva Brožová mluví o politickém útoku na nezávislost soudů a řada jejích kolegů souhlasně přitakává. Na druhou stranu spor o Brožovou odvádí pozornost od hlavního problému: vrcholná instituce české justice, která má fungovat jako pojistka proti selhání nižších soudů, má v Česku špatnou pověst. Kdo za to může a jak z toho ven?

Neviditelný a formalistický

Ostuda české justice. Neviditelný. Nepanuje tam dobrá atmosféra. Přetopený kotel. Nekompaktní těleso. Zpátečnický. Konzervuje právo.…