Příliš rychlý svět
Skoro přesně před rokem vyšel v Bruselu návrh společné energetické politiky zemí EU.



Skoro přesně před rokem vyšel v Bruselu návrh společné energetické politiky zemí EU. Autoři v něm upozorňují, že pokud by v roce 2030 stál barel ropy sto dolarů, podražil by celoroční dovoz ropy o zhruba 350 eur na každého obyvatele Unie a tato velká investice by nevytvořila žádná nová pracovní místa. A než se rok s rokem sešel, máme tady situaci, která byla prognózována až o dvacet let později: stodolarová hranice padla už v prvním lednovém týdnu (i když později ropa poněkud zlevnila).
Autory zmíněné zprávy přitom nikdo neviní z krátkozrakosti. Česko se může dostat do situace domácnosti, která nemá na topení a které nikdo nepůjčí.Dnešní svět je prostě takový – rychlý a neodhadnutelný, ale také zároveň plný informací, polopravd a dezinformací. Dobře se to ukazuje pomocí veličiny označované jako EROEI. Znamená to „energy returned on energy invested“, tedy podíl energie získané k energii vložené neboli energetická návratnost.
Profesor politických věd Thomas Homer-Dixon v knize o kreativitě a obnově civilizací Obnovení popisuje historické cykly a uvádí, že základní veličinou, která stojí za vzrůsty a pády civilizací, je právě energetická návratnost. Tento pojem se původně koncem 60. let začal používat v ekologii, kdy se někteří vědci zabývali tím, zda se rybám vůbec vyplatí plavat tisíce mil, aby našly o něco víc potravy.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu