Lublaňský kolos konečně v češtině

Na sklonku minulého roku vyšly poprvé v českých překladech hned dvě knihy slovinského filozofa, sociologa a kulturního kritika Slavoje Žižka (1949). Nepolapitelný subjekt: chybějící střed politické ontologie patří mezi jeho zásadnější studie. Kniha proslula mimo jiné díky Žižkovu vymezování se vůči snad všem proudům v současném myšlení, ať už jde o dekonstrukci, kognitivní vědu, hlubinnou ekologii, kritický postmarxismus či feminismus. A pak máme k dispozici jeho drobnější práci Mluvil tu někdo o totalitarismu?

V polovině listopadu byl Žižek také hostem pořadu ČT Události, komentáře, kde se vyjadřoval především ke své plánované účasti na demonstraci Ne základnám, konané následující den. Zatímco si dívka představuje žábu, jež je ve skutečnosti mladým mužem, muž fantazíruje o dívce, jež je ve skutečnosti lahví piva.Už jen tato agenda Žižkovy pražské návštěvy naznačuje, že nebude úplně typickým akademikem. Kromě značně konfrontačního a provokativního stylu psaní vyniká i jako skvělý a strhující řečník, jeho přednášky bývají zábavné show hraničící s politickou agitací. Charismatický projev, démonický zjev a obliba nabourávat všechny hranice politické korektnosti mu vynesly přízvisko „lublaňský kolos“. Sám sebe ovšem Žižek označuje raději jako „ortodoxního lacanovského stalinistu“.

Ideologie záchodové mísy