Jak najít bod N

V Hypernově v Průhonicích kousek za Prahou se lidé zvědavě otáčeli. Tahle nakupující vypadala skutečně trochu divně. Přesněji řečeno: byla to vcelku obyčejná žena středních let, ale na hlavě měla velké plastové brýle jako na lyže. A na nich několik přístrojků.

Žena nakoupila, před vchodem brýle odevzdala a změnila se zase v obyčejnou paní se spoustou tašek. Kus své mozkové činnosti ale předala spolu s brýlemi. Zařízení zvané oční kamera totiž po celou dobu nákupu zaznamenávalo, na co se dívala. Výzkumníci potom každý její pohled vteřinu po vteřině rozebrali. Tahle dobrovolnice jim za několik set korun dala nahlédnout do toho, jak se asi chovají jí podobné ženy na nákupech.

Na záznamu se toho o ní dovědí celkem dost: například, že pořád sledovala nápisy Akce na regálech. Zato se ani nepodívala na poutače vytištěné na zemi. Také si dlouho prohlížela účes prodavačky a zaujal ji muž stojící před ní ve frontě. Na toho ovšem jen tak pokukovala, a když se ohlédl, rychle odvrátila oči k regálu se žvýkačkami.

Marketingoví výzkumníci vědí, že reklama může zafungovat, jen když se na ni člověk dívá zhruba vteřinu. A právě tahle krátká chvíle, kterou člověk stráví pohledem na reklamní nápis přímo v obchodě, může způsobit, že koupí. Proto to marketéry velmi zajímá.

„Dřív jsme účinky reklamy na místě prodeje zjišťovali jen dotazováním. Ale oční kamera spolu s analýzou…