Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Kauza Savoy: trest pro novinářku

Novinářka Sabina Slonková dostala od státního zástupce pokutu ve výši dvaceti tisíc korun za to, že odmítla vypovídat v rámci vyšetřování „kauzy Savoy“. V kauze šlo o únik videozáznamu ze schůzky prezidentova kancléře Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem těsně před únorovou volbou prezidenta republiky. Záznam zveřejnil server Aktuálně.cz, pro který Slonková pracuje. Novinářka s odvoláním na tiskový zákon odmítla uvést zdroj, od něhož materiál získala. Ačkoliv postupovala ve veřejném zájmu, žalobkyně jí přesto potrestala. Kauza, kterou premiér označil jako největší zneužití tajných služeb v historii země, dosud nebyla nijak vyšetřena.

Mrtvé duše v ODS

Byla to zpráva, kterou bzučely kuloáry po celou dobu kongresu ODS. V severočeské organizaci, konkrétně místních buňkách v Dubí a Proboštově, prý zničehonic přibyly stovky nových členů, což vždy vzbuzuje podezření, a ve straně o třiceti tisících členů zvlášť. A to se nakonec i potvrdilo – noví občanští demokraté nebyli lidé s náhle probuzeným zájem o politiku, ale nakoupení studenti a dělníci. Zatím to vypadá na souboj Petra Gandaloviče a Aleše Řebíčka – oba se ucházeli o místopředsednické křeslo a na sněmu v Teplicích se rozhodovalo, koho severočeská organizace podpoří. Oba ministři nicméně machinace odmítají jakkoliv spojovat se svým jménem.

Poslanecký boj o Afghánistán

Dva týdny před skončením mandátu českých vojáků v Afghánistánu mají poslanci rozhodovat, zda misi prodlouží. ČSSD k ní odmítá připojit svůj podpis, protože podle nich vláda dostatečně nevysvětlila, o co Česko v Afghánistánu usiluje. Výhrady mají i poslanci zelených. Ministr školství Ondřej Liška prohlásil, že vláda může počítat s jeho podporou jen v případě, že mandát speciální průzkumné jednotky v afghánských horách potrvá jen do konce příštího roku a místo toho bude posílen rekonstrukční tým.

Odborníci sice připouštějí, že vláda nemá ujasněnou politiku zahraničních vojenských misí, ale jedním dechem dodávají, že vojáci teď potřebují jasný rámec svého působení. Diskuse o účelnosti může následovat potom.

Rozpočet prošel

Vládní koalice s podporou hlasů všech rebelujících poslanců z ODS a Strany zelených prohnala sněmovnou rozpočet na příští rok. Kabinet by si zasloužil pochvalu za jeden z nejnižších schodků na poslední léta (38 miliard korun), kdyby i ministr financí veřejně nepřiznával, že výpočty nestojí na pevných základech.

Strážci státní kasy počítali na příští rok s ekonomickým růstem 4,8 procenta, ale kvůli hospodářské krizi může zpomalit až na dvě procenta, nebo podle banky JP Morgan dokonce spadnout až na jedno procento. Každé procento dolů přitom znamená asi o deset miliard vyšší schodek rozpočtu.

Ministerstvo financí slíbilo sněmovně, že ji bude o dopadech krize informovat do konce ledna. Rezort je prý připraven výpadek v příjmech alespoň částečně kompenzovat škrty ve výdajích.

Tresty za medializaci odposlechů zřejmě neprojdou

Senát zamítl novelu trestního zákona, která mimo jiné zakazuje zveřejňování policejních odposlechů a za porušení zákazu stanovuje až pětiletý trest vězení. Novela se nyní vrací do sněmovny.

Kontroverzní paragraf do novely prosadil poslanec Marek Benda (ODS), který má za to, že média mají příliš velkou volnost ve zveřejňování citlivých informací, které mohou poškodit pověst politiků a jiných veřejně činných osob.

Podle senátorů je však stávající právní úprava dostatečná a nový paragraf by znamenal omezování svobody slova. Senátoři se shodli i v tom, že problém unikání odposlechů do médií je třeba řešit u zdroje – tj. u policie a tajných služeb, nikoli prostřednictvím postihu médií.

Na co nejčastěji umíráme

Nejčastější příčinou smrti u Čechů jsou nemoci oběhové soustavy, loni jim podlehlo téměř 105 000 lidí, což je více než polovina zemřelých. Následují onemocnění spojená se zhoubnými novotvary. Údaje o úmrtnosti a jejich příčinách zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Nemoci oběhové soustavy častěji postihují ženy než muže, u nádorových onemocnění je poměr opačný. Loni zemřelo o 200 lidí více než v roce v předchozím, vzhledem k rychlejšímu stárnutí populace je však intenzita úmrtí nižší. Na poklesu úmrtnosti se nejvýrazněji podílejí muži ve věku 75 až 95 let, u kterých se daří lépe léčit onemocnění dýchací, trávicí a oběhové soustavy. Na nejnižší historickou úroveň se dostala i úmrtnost dětí do jednoho roku věku – zemřelo 3,1 promile živě narozených dětí.

Lisabon odložen

Rozhodování o Lisabonské smlouvě po poslancích odložili i senátoři. Česko tak začne předsedat EU, aniž by Lisabonská smlouva byla schválená alespoň jednou komorou parlamentu, jak si přál vicepremiér Alexandr Vondra. Senát se k ní vrátí v lednu, poté co bude projednána v jeho výborech společně s rozhodnutím Ústavního soudu, že není v rozporu s ústavním pořádkem. Poslanecká sněmovna o ní rozhodne ještě později, v únoru. Poslanci za ODS zvednou ruce pro Lisabon výměnou za hlasy ČSSD pro radar. O obou tématech bude hlasováno pro jistotu na jedné schůzi.

Senát: Albánie a Chorvatsko do NATO

Senát schválil rozšíření NATO o Albánii a Chorvatsko. Jestliže tento týden stejně učiní i poslanci, pod dokumenty bude chybět už jen podpis prezidenta. Oba balkánské státy by se měly jako řádní členové zúčastnit už dubnového summitu aliance ve Štrasburku a Kehlu, pokud do té doby ratifikační proces dokončí všech 26 členských států NATO.

Dokumenty už ratifikovaly například USA, Slovensko a Maďarsko. Členství obou zemí v Severoatlantické alianci posílí podle příznivců integrace obou států stabilitu v balkánském regionu. O členství žádala spolu s oběma zeměmi ještě Makedonie. Její vstup však zablokovalo Řecko, které s Makedonci vede spor o název jejich země.

Průlomová restituce

Jedná se sice jen o malý kus lesa o rozloze čtvrt hektaru, podle některých však jeho navrácení dědicům šlechtického rodu Walderode, které posvětil Ústavní soud, znamená průlom pro navracení daleko větších šlechtických majetků. Původní majitel pozemku Karel de Fours Walderode podle soudců nekolaboroval s nacisty a stát mu po válce zkonfiskoval majetek neoprávněně.

Rozhodnutí Ústavního soudu má sjednocovat výklad práva. Výsledek dalších žádostí o navrácení majetku však není vůbec jistý. Stejně jako dědicům Karla Walderodeho dal Ústavní soud za pravdu i potomkům šlechtického rodu Salmů před třemi lety. Ti se však o svoje majetky stále soudí. Nižší soudy odmítly rozhodnutí Ústavního soudu respektovat.

Soud zastavil přesun brněnského nádraží

Spory o budoucnost hlavního nádraží v Brně se znovu vyhrocují – brněnský krajský soud totiž teď vyhověl šestnácti žalobám a zrušil územní rozhodnutí brněnského magistrátu o novém nádraží.

Projekt magistrátu počítá s přesunem nádraží z centra města na jeho periferii. Jeho obhájci naopak namítají, že stávající poloha neumožňuje napojení města na mezinárodní železniční trasy.

Kritici namítají, že dostatečná modernizace je možná i za současných podmínek a že náklady na přesun nádraží jsou nesmyslně vysoké. Odhady se pohybují až kolem dvaceti miliard korun. Před čtyřmi lety se v Brně konalo referendum, v němž většina hlasujících odsun nádraží odmítla, ale kvůli nízké volební účasti nebyly výsledky pro magistrát závazné.

Hudebníci proti mučení

Není moc obvyklé vidět hudebníky, jak zuřivě požadují, aby někde jejich hudbu nehráli. Jenže právě kvůli tomu se teď šikují světově proslulí muzikanti – od Masive Attack po Rage Against The Machine. Vadí jim totiž, že americká armáda používá jejich písně jako „zvukový klacek“ na vězně v Afghánistánu či na základně v Guantánamu. Vězňům pouštějí extrémně hlasitou hudbu až 16 hodin denně v kuse s cílem „vyvolat strach a šok“, jak to shrnul bývalý vrchní velitel v Iráku Ricardo Sanchez.

Irský reparát

Irové budou v roce 2009 znovu hlasovat o Lisabonské smlouvě, kterou v letošním referendu odmítli. Na summitu v Bruselu to minulý týden slíbil předseda irské vlády Brian Cowen. Dočkal se přitom ústupků ze strany ostatních zemí Unie, které by měly pomoci uchlácholit irské voliče. I v příštích pěti letech proto bude mít každá členská země EU svého vlastního evropského komisaře, Unie také Irsku garantovala nezávislost v rodinných otázkách nebo ve výši daní.

Kampaň odpůrců smlouvy i v příštím referendu povedou miliardář Declan Ganley a jeho protievropské hnutí Libertas. Libertas také minulý týden oznámilo, že chce ve všech státech Unie kandidovat v letních volbách do evropského parlamentu. Paradoxně by se tím stalo první na celoevropské úrovni založenou politickou stranou.

Hospodářské můry

Ekonomické zprávy přinášejí stále znepokojivější informace, které přicházejí ve stále rychlejší kadenci.

Německý výzkumný ústav Ifo například zveřejnil prognózu, podle které se německá ekonomika příští rok smrskne o více než dvě procenta. Jednalo by se tak o největší meziroční hospodářský propad od vzniku demokratického Německa v roce 1949.

Minulý týden také zkrachovala druhá největší americká mediální skupina Tribune, která vydává například prestižní listy Chicago Tribune a Los Angeles Times. Neschopnost splácet své pohledávky způsobil hlavně náhlý pokles inzerce v minulých měsících.

Americký Senát koncem týdne odmítl plán na záchranu automobilek, které měly získat nárok na nouzový úvěr ve výši 14 miliard dolarů. Republikánští senátoři totiž požadovali také snížení platu zaměstnanců automobilek, což odbory odmítly. Hodnota akcií největších automobilek General Motors a Ford poté na burze klesla o polovinu, respektive třetinu. Další osud jednání i amerických automobilek je nejasný, ohrožené jsou však miliony pracovních míst.

Evropští politici se ale dohodli. Ve čtvrtek se na summitu v Bruselu rozhodli, že evropskou ekonomiku povzbudí 200 miliardami záchranných eur.

Peníze z dvousetmiliardového fondu budou moci členské státy využít podle svých potřeb. O účinnosti miliardových investic a dalšího zadlužování se však během týdně ostře debatovalo. Střetli se hlavní tvůrci záchranných balíčků Britové a Francouzi s opatrnými německými politiky, kteří varovali před důsledky nových dluhů pro příští generace.

Úlevy v klimatickém balíčku

Zástupci členských států EU se na summitu v Bruselu dohodli na podobě „klimatického balíčku“: do roku 2020 Unie sníží emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990. Zároveň o 20 % klesne spotřeba energie a o 20 % se zvýší podíl obnovitelných zdrojů.

Dohodu, kterou ještě musí schválit Evropský parlament, označují politici EU za historickou, ochránci životního prostředí však upozorňují, že kvůli různým ústupkům může být ve skutečnosti obtížné cíle splnit.

Například emisní povolenky bude možné nakupovat v rozvojovém světě v takové míře, že to dle těchto názorů evropským firmám umožní snížit skutečné emise o pouhá čtyři procenta.

Nové členské státy si kromě toho vymohly pomalejší náběh aukcí, na nichž budou firmy nuceny emisní povolenky kupovat, místo aby je dostávaly zdarma – v plné míře se jich aukce budou týkat až v roce 2020. Balíček navíc obsahuje „přetlakový ventil“: pokud by unijním firmám vystaveným mezinárodní konkurenci zvýšil náklady o více než 5 %, budou dostávat povolenky zdarma. Jeden ze zástupců Světového fondu na ochranu přírody označil dohodu za „vlajkovou loď EU bez kapitána, se vzpurnou posádkou a několika trhlinami v trupu, jimiž proniká voda“.

Závěrem týdne skončila také mezinárodní konference o klimatu v Poznani, na níž si státy vyjasňovaly stanoviska před složitými jednání o globální dohodě, která by nahradila Kjótský protokol. Překvapilo Mexiko, které vyjádřilo ochotu radikálně snižovat emise.

Jménem nastupující administrativy USA promluvil John Kerry a přihlásil se k cílům, o nichž v kampani hovořil Barack Obama. Zároveň však řekl, že se Spojené státy k postkjótské dohodě připojí jen tehdy, pokud bude celosvětová. Dohoda by měla být hotova za rok na summitu v Kodani.