Editorial

Výrok Goethova Mefistofela o šedé teorii a zeleném stromu života, který v Česku tak zlidověl, převrátila naruby událost z minulého týdne. Teoretický výklad Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě byl totiž mnohem poutavější než všechen ten naživo vedený disidentský odboj prezidenta a čestného předsedy ODS Václava Klause proti ní. Samotná ODS je ovšem před kongresem živá a poutavá až příliš. Zaslouží si proto prostor, který jí věnujeme (str. 12,16–19,36–41), i nasazení silného kvarteta našich autorů (Tabery, Spurný, Kundra, Švehla).

O české politice se dá uvažovat i nepoliticky. Atmosféra v ní je „klučičí, puberťácká a hloupá“, říká břitce Britka Bernadette Higginsová (str. 42–45). Českou společnost vidí jako „konzervativní“, kde „lidi oblékají do růžových a modrých uniforem, sotva se narodí“.

Na obranu české společnosti ať ale slouží příklad tvořivého přístupu k prostituci v Chomutově (str. 24–25). I další země na celém světě zkoušejí různé metody, jak pomoci ženám proti mužům (nejen pasákům), a týdeník Economist shrnuje výsledky (str. 58–59). V podstatě jde o prastaré dilema, zda platit za sex je špatné, či nikoli. Jak říká v britském intelektuálním týdeníku The Spectator filozof Raymond Tallis, platba za sex „redukuje ženu na lidský pisoár“. Jenže verbálně zdatná prostitutka mu do tváře vmetla fascinující argument: „Dejme tomu, že by bylo legální napsat komentář, ale nelegální si ho přečíst. Představte si, jak by se to odrazilo na vašich příjmech.“ Klobouk dolů.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA