Proměna modrého frajera
Určitě žádný český premiér nedělal svoji práci v tak složitých podmínkách jako Mirek Topolánek. Po dvou letech v úřadu předsedy vlády teď navíc stojí na křižovatce. Buď na kongresu příští víkend s Pavlem Bémem prohraje a pak odejde z vlády a možná i z politiky. Pokud prohraje s někým jiným než s Bémem, povede vládu asi další půlrok, než skončí české předsednictví EU. Anebo boj o předsedu ODS vyhraje a dostane svoji druhou šanci.
Je poslední listopadové úterý a kostka kulturního domu Krakov na sídlišti v Praze 8 se plní asi dvěma stovkami lidí. Složení je poměrně pestré: jsou tady studenti, živnostníci, městský policista, poslanec, starosta, ředitel gymnázia, dělníci, penzisti. Všechny je pojí průkazka ODS v kapse a také dnešní úkol – zvolit svého kandidáta na předsedu. K občerstvení musí stačit káva z místního automatu. Všichni si usedají do sedadel sálu, zatímco na mírně vyvýšené pódium přichází nenadálý host. Teprve krátce před začátkem této schůze ohlásil svoji účast i muž, o němž se tu má dnes mluvit, předseda Mirek Topolánek. A protože jeho rival Pavel Bém se omluvil, o tónu jednání je rozhodnuto.
Topolánek si sype popel na hlavu: bude se muset změnit, zlepšit chování, hlavně v médiích. Ale i ODS se musí změnit. Chce to prý více profesionality a umět prodat své úspěchy. Vzít si při tom příklad ze sociální demokracie a jejích jednoduchých hesel. A prohrané volby? Je to chyba celého vedení. Hejtmani byli velmi oblíbení, jenže lidi to nezajímalo, volby nebyly o krajích, ale o vládě a poplatcích. ODS prý zkrátka potřebuje více jednoty, ne jako teď, kdy si kraje dělaly svoji kampaň, do které centrální kancelář nemohla mluvit.
Následují otázky. ODS dělá reformy, dobře, proč to ale není vidět? A proč se v koalici nedá prosadit více z „našeho programu“?…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
