Češi mezi nejistotou a ambicí

„Češi patří do Guinessovy knihy rekordů už proto, že není na světě národ, který by tak diskutoval o smyslu vlastních dějin a existence,“ říká historik Miroslav Hroch. Je to zvláštní právě v době, kdy se na jedné straně mluví o hrozbě rozpuštění národní identity v moři Evropské unie a na druhé straně prožívá renesanci národovectví, což se projevuje i v sílícím vypjatém nacionalismu v Maďarsku, na Slovensku, ale i v Česku. Z čeho tedy vyrůstá mentalita evropských společenství? Proč se mezi Poláky projevuje více fanfarónství, ale i odvahy a starosti o jazyk a proč Maďaři rozhazují více než Češi? O tom všem hovoří Miroslav Hroch, jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na problematiku evropských národních hnutí a nacionalismu 18. a 19. století.

Prezident Klaus mluví o tom, že se český národ v Evropské unii rozpustí jako kostka cukru v kávě. Cítíte stejné obavy?

Rozpustit se v tomto smyslu znamená rozplynout se v jiném národě. A evropské společenství není národ, tak silnou identitu nemá a dlouho nebude mít. Navíc se můžeme ptát: Co je to vlastně česká identita? A co si asi o české identitě myslí třeba Moravané? Myslím, že v pozadí podobných obav a protievropských nálad je často skryta obava o vlastní moc. Obyčejní Češi integrací do Evropy o nic podstatného nepřijdou, ale z hlediska prestižního a mocenského se politické elity mohou obávat –…