Konference o konferenci
První liblická konference se stala v 70. a 80. letech legendou, u nás i na Západě. Ale proč? A jak vlastně „tání“ souviselo se spisovatelem, který byl v době jejího konání dávno mrtvý? Hlavně na to se ptali účastníci setkání, které se minulý týden – čtyřicet pět let poté – konalo opět v Liblicích.
„Nabádá k boji, v boji vidí smysl života, a to nám vyhovuje. My chceme, aby naše mládež viděla smysl svého života také v boji…“ Tato slova nepronesl Eduard Goldstücker o Juliu Fučíkovi, ale o Franzi Kafkovi. Bylo to v roce 1963, na závěr první liblické konference (druhá proběhla o dva roky později), která zásadním způsobem prolomila mlčení totalitního režimu kolem tohoto spisovatele. Představovala – jazykem StB – „začátek procesu ideologické destrukce marxismu-leninismu v Československu“. I tehdy byli ovšem tací (Rio Preisner, Josef Škvorecký), kdo snahu o Kafkovu rehabilitaci odsoudili jako pokus marxistů Kafku ukradnout a zneužít ke svým účelům. Vždyť v Liblicích o Kafkovi dojatě hovořila i Marie Majerová.
První liblická konference se stala v 70. a 80. letech legendou, u nás i na Západě. Ale proč? A jak vlastně „tání“ souviselo se spisovatelem, který byl v době jejího konání dávno mrtvý? Hlavně na to se ptali účastníci setkání, které se minulý týden – čtyřicet pět let poté – konalo opět v Liblicích.
Podvratný Kafka
Barokní zámek na okraji vsi nedaleko Mělníka je upravený na luxusní hotel a kongresové centrum. V ploché, mlhou a kouřem pokryté krajině, kterou křižují tiráky, působí se svou barevnou fasádou a uhrabanými cestičkami tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu